Hlavní obsah
rozhledna Slavětín na Markoušovickém hřebeni Foto: Vratislav Konečný

Jestřebím horám vévodí Kámen čarodějnic, rozhledna Slavětín a bunkry

Jestřebí hory, název jako od Foglara. Ale Hochy od Bobří řeky tu nečekejte, občas se tu ale pár trampů objeví. Žádné rozeklané skály, hluboké kaňony, jen táhlý dvacetikilometrový zalesněný pás na Broumovsku. Nejvyšším vrcholem je Žaltman (742 m. n. m.) kdysi zvaný Hexenstein (Kámen čarodějnic).

rozhledna Slavětín na Markoušovickém hřebeni Foto: Vratislav Konečný
Jestřebím horám vévodí Kámen čarodějnic, rozhledna Slavětín a bunkry

Takže i východočeský výběžek zapadající do regionu Kladské pomezí má své Petrovy kameny, sice téměř neznámé, ale jsou tu.

Mimochodem, první čarodějnický proces proběhl v roce 1540 v Náchodě, dávno předtím, než vzplály hranice na severní Moravě a Slezsku.

Kopce plné pohody

Jsou to mírné hory, bez náročnějších výstupů, okouzlující jak pro pěší turistiku, rodiny s dětmi a čtvernožci, psi tu mají dokonalé vyvenčení. V zimě na běžkách naprosto ideální terén.

Nastoupit se na ně dá třeba  u Bohdašína nad Červeným Kostelcem a pokračovat hřebenovkou přes dvě rozhledny až do Markoušovic nebo Radvanic, odkud je spojení vlakové i busové.

Vzpomínka na Silver A

V Bohdašíně, v osadě Končiny, se ukrýval za protektorátu v Burdychově statku telegrafista parašutista Jiří Potůček, člen legendární skupiny Silver A. Gestapo Potůčkovu skrýš odhalilo a připravilo na něj 30. června 1942 zátah. Potůček se sice z obklíčení prostřílel, ale 2. července 1942 ho v Rosicích nad Labem ve spánku zastřelil český četník. Burdychovi zaplatili krutou daň. Matka, oba prarodiče, strýc a teta byli popraveni bez soudu v Pardubicích, otec byl zastřelen přímo v Končinách. Přežil jen A. Burdych se svým bratrem. V Končinách najdete památník události, statek je již dávno přestavěn.

Na hřebeni hor se táhne pásmo opevnění, pěchotní sruby i řopíky, sestupují až na Trutnovsko, nad Žacléřem byla budována největší pevnost Stachelberg, nedaleko ní stojí nově otevřená rozhledna.

Příjemná Jestřábka

My se pozvolna dostaneme lesem na Žaltman, už se z něho zase dá koukat, byl přerostlý smrčinou. Cesta pokračuje na Paseky k Jestřábí boudě a usedlostem kolem ní. Jestřábku rozhodně navštivte, příjemná hospoda s dobrými cenami, horkou medovinou, studeným pivem i limčou přijde vhod za každého počasí.

Stezka se vine přes horské louky kolem dalších pevnůstek až k rozhledně Slavětín otevřené v roce 2014. Od Jestřábí boudy k ní není žádný ukazatel, z Markoušovic dvě dřevěné tabulky připomínající šindel. Když už stála vyhlídka takové peníze, určitě by k ní mělo být patřičné značení, a ne muset se ptát v lese pocestných, zdali vede cesta patřičným směrem. A není to jen tady. Narazil jsem na neznačení na řadě míst. Čtyřpodlažní 22metrová rozhledna nabízí krásné výhledy, plošina je ve výši 187 metrů. U paty věže stojí altán, jako ukryt před slotou, a informační tabule.

Asi půl kilometru od rozhledny, z níž jsou vidět Krkonoše, Vraní hory, Javoří hory a Trutnovsko, stojí pěchotní srub Na pahorku. Občas je otevřený. K Markoušovicům minete další, hodně zdevastovaný bunkr. Jestřebí  hory jsou nádherné, většina turistů směřuje do nedalekých skalních měst a o hřebeni nemají ani páru. A možná je to tak lepší.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků