Hlavní obsah
Kříž na terase vrcholku je stejným symbolem jako monumentální budova hotelu a vysílače.JPG Foto: Milan Turek

Ještěd jako místo loupežníků, pašeráků i věřících - a dnes hlavně turistů a sportovců

Jedním z nejnavštěvovanějších míst Libereckého kraje a je bezesporu Ještěd. Odborníci odhadují roční návštěvu na milión lidí. Nejčastěji jsou to lidé, kteří přijedou krásu hory a vysílače obdivovat, po staletí nahoru putovali však také věřící, aby se přiblížili Pánu Bohu a na vrcholku se modlili.

Kříž na terase vrcholku je stejným symbolem jako monumentální budova hotelu a vysílače.JPG Foto: Milan Turek
Ještěd jako místo loupežníků, pašeráků i věřících - a dnes hlavně turistů a sportovců

Krása hotelu na vrcholku Ještědu stříbřitě září do dáli a láká k návštěvě nejen pro svou neobvyklou architekturu. Kamenité sutě, skaliska, svahy protkané chodníčky hostí dnes turisty, v minulosti navštívené jen pašíři, pytláky i chudými horaly.

Kolorit dotváří vysoká, kuny, lasice, divočáci i veverky, nádherné kleče, smrky a bučiny zdobené houbami a borůvkami. Živá i neživá příroda poskytuje dostatek prostoru k tomu, aby se zde rozvíjely nejrůznější druhy sportů a návštěvníci získali krásné prožitky i jen z procházky. 

Zavítá-li devět z deseti návštěvníků Liberce na Ještěd, pak terasy a strmé stráně nesou spíš jen stopy zvěře. Od Jablonného v Podještědí až po Hodkovice nad Mohelkou vyhledávají nepřístupné terény spíše adrenalinoví sportovci. Novodobé sporty ovládají jen pozvolna Ještěd a vnucují jeho horám nový charakter gigantického multifunkčního sportovního areálu.

Nežádoucími jsou na Ještědu lapkové, kteří občas vykradou auto nebo s ním ujedou. Zdaleka však dnešní poměry nemají onu barvitost, kterou lapkům dala historie. Filkové měli na Pláních v podzemí ukryté poklady, trhy v okolních obcích ovládali kapsáři a existovali zde i někteří vyhlášení loupežníci. Pašeráků, převážejících ze Žitavy do Čech a obráceně, bylo nepočítaně.

Své místo zde měl i kříž, a i když se datuje jeho postavení až v osmnáctém století, je možné, že tady stával již dávno. Jezovita Jan Blahoslav ve svých Miscelániích o Ještědu sice píše, ale o kříži se nezmiňuje. Je možné, že se na vrchol vydávali zaříkávači nebo bylinkáři. Kříže znamenaly poctu Pánu Bohu, a když byly strženy vichřicí nebo lidmi, vždy se našel někdo, kdo kříž zase instaloval.

Tak tomu bylo i za socialismu. Kříž byl odstraněn v roce 1952, ale opět uchráněn, lidé pověření jeho odstraněním kříž uschovali a pak se znovu jako zázrakem objevil. I poslední kříž má svou historii. Aby vydržel, hledali lidé strom, našli sice akát, ale křivě rostlý. Jámu pro něj museli vykopat našikmo. Impregnován je pravou nefalšovanou býčí krví. Posvěcen byl 1. července 1990.

Turisté, přijíždějící městskou tramvají, mohou zvolit několik možností výstupu. Nejobtížnější je sportovní trasa, zajímavá je intimní, náročná je taneční a nejsnadněji lze vystoupat po seniorské. Východisko je u nově vybudovaného Turistického informačního centra na konečné tramvaje. Od lanovky vyrážejí na Ještěd stovkaři, kteří zdolávají vrchol i několikrát denně.

Na Ještěd se dnes vracejí i věřící a stejně jako před léty tehdy biskup Dominik Duka světil kříž na Hvozdu, tak i tuto neděli 29. května v 15:00 hodin bude na liberecké dominantě sloužena mše svatá a znovu vysvěcen kříž litoměřickým biskupem Mons. Josefem Kouklem.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků