Hlavní obsah
v jeskyni Thouzon Foto: Petr Hejna

Jeskyně víl v Thouzonu: Čarovný svět krápníků a barev

Jak se říká - co je malé, to je hezké. Plně to platí pro provensálskou jeskyni Thouzon, která na svých 230 metrech zpřístupněné chodby nabízí čarovný svět přesycený nespočtem krápníků na každém ne metru, ale bez nadsázky centimetru. Návštěvníka ohromí nejen jemnými brčky, zdobícími stropy jeskyně.

v jeskyni Thouzon Foto: Petr Hejna
Jeskyně víl v Thouzonu: Čarovný svět krápníků a barev

Jeskyně Grotte de Thouzon, jak je oficiálně tento podzemní ráj nazýván, byla objevena v lednu roku 1902, místní však ji poeticky nazývají Jeskyně víl a je prakticky jedinou turistům přístupnou jeskyní v celkově překrásné oblasti turisticky přitažlivého provensálského departementu Vaucluse. Nachází se na úpatí vrchu, na kterém nepřehlédnutelně dominuje silueta zříceniny kláštera Château de Thouzon.

Do jeskyně se, jak bývá zvykem, nesestupuje hluboko do podzemí, je prakticky v úrovni okolního terénu, tudíž i vnitřní teplota je neskonale příjemnější, než jak jsou turisté u obdobných přírodních divů zvyklí.

Bohatou výzdobu poskytují stalaktity, stalagmity, stalagnáty, plošné závěsy, zkameněliny, z nadzemí prorůstající kořeny, malé vodní plochy jezírek, jeskynní perly a především fascinující jemnost hustě visících drobných brček, křehkých uzounkých útvarů, které jsou v podstatě základním kamenem pro budoucí stalaktit, tedy krápník rostoucí od stropu svisle dolů.

Sympatický průvodce zde ani náhodou nevydal návštěvníkům zákaz fotografování - popravdě více erudované fotografy a filmaře, procházející jeskyni ve skupině, může trochu znejistit i avizování bezproblémového použití blesku. Nicméně naštěstí smršť záblesků, těžko pochopitelná smyslem stejně jako při fotografování ohňostroje, se nekonala, a tak i záznam na kameru poskytuje nerušený zážitek z náhledu na tuto krásu podzemního království.

Příjemné je i rozsáhlé, pro návštěvníky bezplatné parkoviště na dosah od vstupu, v časech letních i přirozeně příjemně stinné. Provozovateli jeskyně jsou Michèle a Denis Mathieuovi, a to od roku 1981, průvodce poskytne v čase 45 minut kromě francouzštiny výklad i v angličtině - záleží ovšem na složení výpravy. Motto prohlídky zní: Cesta časem 60 milionů let za 45 minut.

Zmíněná středověká zřícenina Château de Thouzon je rovněž k vidění v závěrečné části videa. První písemné zmínky uvádějí existenci tohoto opevněného benediktýnského kláštera k roku 1014. Tato součást bývalého opatství Saint-André de Villeneuve-les-Avignon je volně přístupná po krátkém nenáročném stoupání od malého parkoviště a ne náhodou za evidována coby historická památka Provence. Procházku zbytky hradeb zpestřuje prostě vybavená kaple a završuje nádherný pohled do kraje. Objekt je zakonzervován a stále pozvolně restaurován. 

Cestou od nedaleké „střediskové obce“, městečka L´Isle-sur-la-Sorgue, nazývaného comtatinské Benátky, stojí za návštěvu i rovněž na řece Sorgue ležící nenápadné středověké městečko Le Thor, kde zaujme jak vstupní brána s pro Provence typickou kovanou zvoničkou, tak nad řekou u mostu s malým ostrůvkem stojící kostel z 12. století Notre Dame du Lac.

Jak je v Provence rovněž obvyklé, je to románská stavba s prvky raně gotického slohu. Působivá je především klenba kupole, nejstarší gotická klenba v Provence a kostel jako takový je na seznamu francouzských historických památek z roku 1840. Zde sloužící duchovní je bratr Slovan z Polska, celebruje však pochopitelně francouzsky. Krátký pohled do interiéru rovněž obsahuje video.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků