Hlavní obsah

Jedno z nejpůsobivějších děl známého malíře Petra Brandla je k vidění v Plzni

Novinky, Jan Kaše

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

V Plzni byla zahájena unikátní výstava mapující barokní umění v západních Čechách. Nechybí díla takových mistrů, jakými byli Petr Brandl, Matyáš Bernard Braun, Václav Vavřinec Reiner či Jan Kryštof Liška.

Foto: Jan Kaše

Výstavní síň Masné krámy v Plzni hostí unikátní výstavu

Článek

V úterý 27. října byla ve výstavní síni Masné krámy slavnostně zahájena výstava s názvem Vznešenost a zbožnost – barokní umění na Plzeňsku a v západních Čechách.

Příznivá poloha

Výstava přináší uceleným pohled na výtvarné umění, jež v tomto regionu vznikalo od počátku 17. do druhé poloviny 18. století. Hlavním kritériem výběru exponátů byla nejen jejich výtvarná hodnota, ale především průkazná vazba na historický region a protagonisty uměleckého dění, tedy nejen na samotné umělce, ale i jejich mecenáše a patrony.    

„Příznivá poloha oblasti vedla k výraznému uplatnění předních uměleckých osobností z Prahy i sousedního Bavorska. Ty zde namnoze dostaly příležitost podat své vrcholné výkony. Místní tvůrci se vyrovnávali s příklady velkých současníků a byly jim svěřovány významné realizace,“ uvádí se na webových stránkách Západočeské galerie.

800 zlatých za Křest Krista

Čestné místo ve výstavní síni zaujímá jedno z nejpůsobivějších děl malíře Petra Brandla s názvem Křest Krista, které si objednal těsně před svou smrtí Václav Josef Lažanský, a to za částku 800 zlatých.

Jan Křtitel, který se opírá o kříž s páskou, na níž stojí: Ecce Agnus Dei (Ejhle, Beránek Boží), polévá hlavu Krista vodou. Symbolem budoucího obětování Krista je beránek u jeho nohou.

Malíř si zajímavým způsobem pohrál s celkovou kompozicí obrazu, které nechybí úchvatné hry barev. Krajina, celkově spíše šerá až pochmurná, je protknutá několika světelnými zdroji, což v divákovi zanechá opravdu hluboký a těžko zapomenutelný dojem.

Namaloval malíř sebe jako sv. Lukáše?

Zajímavým a tak trochu záhadným obrazem jsou Pašijové hodiny od Eliáše Dollhopfa z roku 1734. Centrem kompozice je scéna Posledního soudu, kde archanděl Michael probodává hada s jablkem ve chřtánu a potírá tím první hřích spáchaný Adamem a Evou.

V levém horním rohu je pak znázorněn sv. Lukáš (patron malířů), kterému u nohou leží paleta a v pozadí je vidět malířský stojan. Je velice pravděpodobné, že právě této postavě malíř vtiskl svou vlastní podobu.

Vraždící bratr

Jan Kryštof Liška zachytil dramatický okamžik, kdy císař Caracalla, oděný do červeného vlajícího šatu, probodává mečem svého bratra Getu, zhrouceného v klíně matky.

Malíř si důkladně pohrál nejen s výrazy obličejů zúčastněných, ale rovněž i s části jejich těla. Například svalnaté paže císaře i jeho bratra jsou propracovány do nejmenšího detailu. Nechybí ani stříkající krev, která dodává obrazu až hororový nádech.

Barokní umění zanechalo významnou a hmatatelnou stopu v naší historii. Díky tehdejším umělcům můžeme i dnes obdivovat impozantní stavby, do detailu propracované sochy a úžasné hry barev na obrazech.

K výstavě, která potrvá až do 20. března, vyšla i hodnotná a překrásná publikace, čemuž odpovídá i cena 1200 Kč.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám