Článek
Krvavý mýtus
Zahynul při výbuchu miny, na niž najel jeho velitelský vůz. Vedral se narodil v roce 1895 v Mělníku, jako voják byl od roku 1916 příslušníkem legií v Rusku. Bojoval u Zborova a po celou dobu stahování našeho vojska po transsibiřské magistrále proti bolševikům.
Za druhé světové války odešel do exilu v Anglii. Dobrovolně odtud odjel v roce 1944 na východní frontu, jako brigádní generál převzal velení 1. československé samostatné brigády. Při bojích na Dukle, v komunistických dobách velmi nekriticky oslavované operaci, která stála zbytečně tisíce životů, padl.
Karpatsko-dukelská operace se změnila krvavá jatka, i když se počítalo s hladkým průnikem sovětských vojsk, v jejichž sestavě postupovaly i československé jednotky zformované na východní frontě. Komunistická propaganda o Dukle vytvořila mýtus, zrovna jako o Sokolovu.
Po roce 1989 se kyvadlo zájmu zhouplo na druhou stranu, východní fronta jako by přestala existovat, rudou hvězdu vytlačila bílá. Desítky tisíc padlých příslušníků Rudé armády, Poláci, Rumuni, pomalu upadli v zapomenutí.
Do zapomenutí upadá i Dukla. Kolem Vedralova pomníku projíždějí auta, nikdo nezastaví. Exponáty vojenské techniky, které se táhly od hranice téměř ke Svidníku, raději přemístili do městského vojenského muzea pod širým nebem. V průsmyku je bandy sběračů kovů a "milovníků historie" pozvolna rozebíraly.
Třikrát Svoboda
Ve Svidníku je vojenské muzeum, skromně navštěvované. Stojí tu i socha armádního generála Ludvíka Svobody, jednoho z prezidentů ČSSR, do kterého se v přednormalizačních dobách vkládaly velké naděje.
Svidničtí říkají, že na světě jsou tři sochy Svobody, ta jejich, americká a v Paříži. Generál byl ale kontroverzní osobou i v rámci dukelské operace, pod jeho velením byly ztráty neobyčejně vysoké.
Svoboda dostal velení 1. čs. armádního sboru z politických důvodů. Maršál Koněv při hledání obětních beránků po špatně naplánovaném a v rychlosti provedeném útoku, proti silné a perfektní německé obraně, odvolal dosavadního generála Jaroslava Kratochvíla, prozápadně orientovaného. Svobodovy znalosti nebyly na takové úrovni, aby mohl velet celému sboru, také horlivě plnil rozkazy Sovětů. Z původní lehké operace se stala těžká noční můra.
Karpatsko-dukelská operace
Probíhala od 8. září až do 28. října 1944. Dvě východoslovenské divize měly obsadit průsmyky přes Karpaty, kudy proniknou sovětská vojska za součinnosti čs. armádního sboru.
Na Slovensku probíhalo povstání. Němci ale Slováky odzbrojili, Karpaty obsadili a vybudovali důmyslnou a členěnou obranu. Postup horským terénem za obrovských ztrát probíhal až do dubna 1945. Padlo zde také množství rumunských vojáků. Němci ztratili asi 52 tisíc mrtvých a množství bojové techniky, Sověti asi 19 000 vojáků, padlo přes 8000 příslušníků 1. čs. armádního sboru.
