Článek
Během páteční podvečerní vernisáže na výtvarníka, žáka Emila Fily, vzpomínali nejenom jeho přátelé, kolegové z Činoherního klubu či jazzman Milan Svoboda, ale také Fárovy dcery Isabela a Gabriela.
„Hodně lidí zná tátovu práci z plakátů, dělal filmové plakáty i obálky knih. Je taky autorem loga pražského Činoherního klubu,“ zavzpomínala Gabriela Fárová, známá fotografka. „Libor byl pro mě velkým vzorem. Ctil jsem ho, byli jsme přátelé, co my jsme toho spolu zažili,“ přidal vzpomínku výtvarník a grafik Joska Skalník.
V životě Libora Fáry sehrály významnou roli tři mezníky, které pomohly vytvořit jeho velmi specifický výtvarný rukopis. Bylo to dětství strávené v kulisách loutkového divadla dědečka Hrušky, odtud pramení jeho vztah ke starým věcem, celoživotní láska k hudbě, především k jazzu a také spolupráce s divadlem.
Libor Fára se postupně stal všestrannou osobností s mnoha přesahy do různých oborů. Byl spojen s mnoha prožitky a jeho rukopis byl typický. „Ve všem, co dělal, si našel své místo a zapůsobil tak na řadu lidí,“ řekla kurátorka výstavy Vladimíra Brucháčková Závodná.
„Libor Fára ve své tvorbě kombinuje prvky absurdity a poetické všednosti, přísný řád s hravostí, pracuje s předměty, které již byly použity – sklářské formy, parkety, šicí stroje, části nábytku, rozstříhané fotografie. Materiál nezastírá svoji původní funkci, Fára obdivuje krásu tvarů a poctivost zpracování starých artefaktů. Citlivě vybírá jednotlivé součásti objektů, skládá je do organických a úsporných struktur, rytmizuje je a člení obdobně jako jazzovou kompozici,“ doplnila kurátorka.
Výstava nazvaná Libor Fára – Jam session v kolážích a asamblážích 1945–1988 potrvá v Galerii Závodný do 8. června.
