Hlavní obsah

Jak to dělají Japonci v Indonésii aneb Sopka místo elektrárny

Novinky, Michael Rada

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

V tuzemsku se v poslední době mnoho hovoří o výrobě energie z obnovitelných zdrojů. Kromě běžných způsobů je však možné čerpat energii a teplo i ze sopky. Využívá se geotermální energie. Málokdo však ví, že i v ČR je 60 míst vhodných k výrobě energie stejným či podobným způsobem.

Foto: Michael Rada

Sopečná energie

Článek

Na rozdíl od tuzemských hráčů se snaží japonské společnosti lépe rozdělit a hlavně dlouhodobě plánovat portfolio svých aktivit. Dobrým příkladem je například třetí největší korporace Japonska - Sumitomo Corporation, která již od roku 1981 realizuje v Indonésii projekty vedoucí k vyšší energetické nezávislosti země.

Vzhledem k bohatství přírodních zdrojů a zároveň zájmu indonéské vlády i japonského investora o co nejmenší negativní zásah do krajiny, byla prvním energetickým projektem obnova již existující vodní elektrárny Siguragra o celkovém výkonu 73 MW x 4.

Druhým projektem pak byla elektrárna Muara Karang, vyrábějící energii tzv. kombinovaným cyklem. Celkový její výkon je 100MW x3 / 185MW x1 a její výstavba proběhla v letech 1992 až 1995.

Po dalších projektech si však korporace dala další úkol - využít silné vulkanické činnosti v celé Indonésii k tomu, aby se tato enormní, většinou negativně vnímaná energie sopek, přeměnila na trvalý přínos pro obyvatele.

Po letech přípravy mohla být v roce 2002 zahájena výstavba první geotermální elektrárny na ostrovech. Jedná se o Wayang Windu, jejíž první blok má výkon 110 MW a druhý, dokončený v roce 2009, vyrábí dalších 117 MW výkonu.

S ohledem na úspěch a rychle rostoucí spotřebu energie (od roku 2000 se v Indonésii  zdvojnásobila), požádala vláda o urychlení výstavby a  výstavbu novou. Poslední ze zatím vybudovaných elektráren je Lehandong. Je nejmenší vystavěnou a určenou speciálně pro lokální spotřebu řádově milionu obyvatel. Výkon prvního bloku je 20MWx2, druhého pak 3x20MW. Výzvou pak též byla vizuální integrace stavby do prostředí ostrova Sulawesi, na kterém stojí. 

Zajímavý je nejenom koncept zelené elektrárny, ale i doba výstavby, která byla díky moderním technologiím a stylu vedení stavby redukována na dva roky.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám