Hlavní obsah
Testament ve žluté. Foto: © 2012 Namida AG, Glarus, Švýcarsko

Hundertwasserovy grafické listy budou dražit na zámku v saském Wackerbarthu

Vinařství Zámek Wackerbarth pořádá od 29. července do 9. září ve spolupráci s drážďanskou galerií art+form prodejní výstavu 35 Hundertwasserových grafických listů (serigrafie, tisky), z nichž část nese Hundertwasserův vlastnoruční podpis.

Testament ve žluté. Foto: © 2012 Namida AG, Glarus, Švýcarsko
Hundertwasserovy grafické listy budou dražit na zámku v saském Wackerbarthu

Veřejně přístupná vernisáž výstavy, která se nachází přímo v prostorách zámku Wackerbarth, se uskuteční v neděli 29. července od 14 do 16 hodin. Seznam s cenami jednotlivých děl bude k dispozici na místě v den vernisáže.

Friedensreich Hundertwasser, narozený v roce 1928 ve Vídni pod jménem Friedrich Stowasser, se proslavil jako architekt, grafik i malíř. Z jeho díla na první pohled vyzařuje inspirace vídeňskou secesí, zejména obrazy Gustava Klimta a Egona Schieleho, ale také například i organickými stavbami, které tvořil katalánský architekt Antoni Gaudí. Umělcova díla nejen ve Vídni, ale i v dalších rakouských lokalitách budí stále svou zdobností, barevností a různotvarostí zaslouženou pozornost.

Režisér Peter Schamoni natočil v roce 1971 o Hundertwasserovi film Regentag, jenž získal roku 1973 nominaci na Oscara. Před kamerou Hundertwasser leží na tající ledové kře a líčí svůj vztah k vodě a důvody proč si opatřil loď a pokřtil ji Regentag čili Deštivý den. Deštivé dny měl v oblibě jako dny, kdy mohl pracovat, přičemž obzvláště za deštivých dnů vyniknou barvy krajiny, kdežto za slunečního svitu člověk vnímá především kontrasty.

Umělcovy tři kůže

Proto měl Hundertwasser raději syté barvy severských malířů než kontrastní obrazy a tlumené barvy malířů jižních krajin. Hundertwasserovy obrazy, tisky i architektura tak září sytými barvami a jejich ústředním motivem jsou pestré spirálovité tvary.

Každý člověk má podle Hundertwassera tři kůže. Tou první je pokožka vlastního těla, tou druhou oblečení a tou třetí architektura. V oblasti architektury se Hundertwasser zasazoval za přírodou inspirované organické tvary, tak jako je můžeme pozorovat u mechu či plísně. Své umělecké teorie shrnul roku 1958 v tzv. Plísňotvorném manifestu, obracejícím se proti funkcionalismu a racionalismu v moderní architektuře a kritizujícím rovnou linii, jako úkaz, který se v přírodě takřka nevyskytuje.

Friedensreich Hundertwasser (1928-2000), umělec, jehož dílo ovlivnilo naši dobu v oblasti v architektury, malířství a filozofie jako žádné jiné, formuloval svůj náhled na svět a vlastní tvorbu těmito slovy: "Proč nesmí člověk, dělat co je mu libo tak, jak to činí květina? Pestré, různorodé, všemi barvami hýřící je mnohem lepší než šedé a průměrné. Pouze ti, kteří myslí a žijí kreativně, přežijí ve světě vezdejším i oném."

Hundertwasserovo umění je tak zcela odlišné a unikátní. On sám popisuje vlastní dílo jako živoucí smyslný příklad a symbol svého postoje k životu: Začíná nenápadně, bez velkého třesku, roste pomalu a instinktivně a svou sebejistotou vytváří okno do ráje. Hundertwasser se vždy zasazoval za umění jako tvůrčí prostor a místo, kde se otevírají brány k jinému, lepšímu a krásnějšímu světu, světu organické a lidštější architektury, umožňujícímu žít v harmonii s přírodou.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků