Článek
Černostudniční hřbet se rozpíná od úpatí, kde se nachází obec Dolní Černá Studnice až po Tanvald.
Trasa vede po červené turistické značce z maximální nadmořské výšky 869 m a postupně se vlní přes sedlo Berany (794 m n. m.) na Pustinu (831 m n. m.) až na Vrchůru (700 m n. m.). Tato část trasy vede lesním porostem, kde jsou pouze jednotlivé skalní útvary Kladívko a Buchta.
Následuje druhá část až k vrcholu Muchova (787 m n. m.), která je velmi členitá, náročná a bohatá na jednotlivé skály, skalní útvary a rozsáhlé sutě. Poslední etapa je k vyhlídce Terezinka (610 m n. m.), s náročným sestupem do Tanvaldu (455 m n. m.).
Pro toho, kdo si tuto trasu naplánuje, je výhodné spojení linkovým autobusem Jablonec nad Nisou - Železný Brod do zastávky Dolní Černá Studnice (700 m n. m.). Po zelené značce začíná 2 km stoupání přes Horní Černou Studnici na nejvyšší bod Černostudničního hřbetu 869 m n. m.
Odměnou je výstup na 26 m vysokou rozhlednu Černá Studnice, kam se dostaneme po 91 schodech. Byla otevřena 14. srpna 1905 a je postavena ze žulových kvádrů, kdy spodní stěny jsou až 160 cm široké. Z ochozů věže jsou kouzelné výhledy na celý Ještědsko-kozákovský hřbet, Český ráj s Troskami, Bezděz s Ralskem, významná část Jizerských hor a Krkonoš. Vidět je Liberec a Jablonec.
Po občerstvení s bohatou nabídkou lze pokračovat 1,5 km po červené na sedlo Berany, které je křižovatkou tras. Po cestě je vidět štíhlá, 12 m vysoká skalní věžička Kladívko. Následuje 2 km trasa na Vrchůru. Cestou nelze minout geologický útvar Buchta (765 m n. m.) Říká se tak dvěma balvanům vlevo u cesty, které vytvářejí úzkou skalní bránu. Brzy poté se přijde do sedla Vrchůry, kde se nachází osamělé stavení. Je to současně další křižovatka turistických tras, Smržovka - Zásada, Držkov.
Následuje 1,5 km úsek na Muchov, lemovaný množstvým skalek. Před krátkým výstupem na vrchol Muchova se ocitneme v mělkém sedle, které je křižovatkou žlutého značení z Dolní Smržovky na Velké Hamry.
Před námi je sestup nejnáročnějším úsekem plným skal a rozsáhlých sutí, vyžadující značnou dávku opatrnosti. Musíme projít rozsedlinou Skalní brány a jsme u další z pozoruhodností Černostudničního hřebene - vyhlídka Terezínka.
V roce 1853 tady nechal vybudovat majitel tanvaldské přádelny Johann Mayer mohutnou podezdívku, na jejíž koruně vznikla rozsáhlá plošina. V názvu vyhlídky zvěčnil jméno své manželky. Jako na dlani je výhled na Tanvald s dominantou Tanvaldský Špičák (831 m n. m.) s rozhlednou, na Hvězdu (958 m n. m.) s rozhlednou Štěpánka a na část Krkonoš.
Následuje prudký sestup protínající silnici Smržovka, Tanvald, Velké Hamry a jsme v Tanvaldě s vlakovým spojením zpět do Jablonce nebo Liberce.
Celková délka trasy je zhruba 10 km a zanechává nezapomenutelné dojmy a vzpomínky.
