Hlavní obsah
Petra Dufková (na snímku) je společně s kolegyní Ladislavou Jašíčkovou dětem v Nemocnici Valašské Meziříčí k dispozici každý pracovní den. Foto: Michal Václav

Hospitalizovaným dětem se kromě zdravotníků intezivně věnují také učitelky

Kromě dětí, jejich rodičů, ošetřovatelského a lékařského personálu můžeme na dětském oddělení Nemocnice Valašské Meziříčí zahlédnout také dvě učitelky. Také ony se intenzivně každý den věnují hospitalizovaným dětem.

Petra Dufková (na snímku) je společně s kolegyní Ladislavou Jašíčkovou dětem v Nemocnici Valašské Meziříčí k dispozici každý pracovní den. Foto: Michal Václav
Hospitalizovaným dětem se kromě zdravotníků intezivně věnují také učitelky

Petra Dufková a Ladislava Jašíčková vyplňují volnočasové aktivity dětem, jimž zdravotní stav nedovolí trávit čas doma či v mateřské či základní škole. Co vše jejich práce obnáší? Jak správně pracovat a motivovat hospitalizované děti? Nejen o tom, se můžete dočíst v následujícím rozhovoru.

PETRY DUFKOVÉ jsme se zeptali:

Můžete se nám ve stručnosti představit, kterou školu zastupujete.

Jsme detašovaným pracovištěm ZŠ a MŠ Valašské Meziříčí. Naše škola poskytuje výchovně vzdělávací péči žákům s mentálním postižením, vícečetným postižením a žákům s poruchou autistického spektra.

Jak často jste k dispozici hospitalizovaným dětem na oddělení?

Každé dopoledne v pracovní dny vyjma prázdnin a státních svátků. Zjednodušeně řečeno – chodí-li žáci do škol, tak rovněž hospitalizované děti mají program.

Co vše vaše činnost na dětském oddělení obnáší?

Cílem je zabezpečit dětem plynulý přechod do kmenové školy po návratu z nemocnice, zbavit je strachu, odvést pozornost od bolesti a vyplnit jejich volný čas v nemocnici, a tím také pozitivně ovlivňován jejich zdravotní stav. Snažíme se proto překlenout dobu odloučení od rodiny vhodnou motivací a herními činnostmi.

Jak by se podle vás mělo přistupovat k dítěti, které má zdravotní neduhy?

Nutný je individuální přístup. Rozhodující je zdravotní stav, ale také stav psychický. Ne každé dítě snáší pobyt v nemocnici dobře. Působí odloučení od rodičů a změna prostředí. Zjišťujeme zájmy dítěte a činnosti, ve kterých vyniká. 

Na otázky nám odpověděla také LADISLAVA JAŠÍČKOVÁ:

Je složité děti zapojovat do zábavných, vzdělávacích či tvořivých činností?

Ano. Žijeme v době plné médií a chytré elektroniky, která nás začíná pomalu ale jistě ovládat. Není proto vůbec lehký úkol dnes dítě odtrhnout od tabletu či notebooku.

Spolupracujete také s ošetřovatelským personálem?

Naším společným cílem je péče o dětského pacienta. Dobrá spolupráce se pak v této činnosti jistě odráží. Letos jsme již do výuky začlenily činnosti jako čertovský týden či pohádkový měsíc. Mile nás překvapilo nadšení personálu nad našimi aktivitami. Rády bychom ho proto zapojily a věříme, že se nám to podaří.

Myslíte si, že proces aktivního zapojení dítěte zkracuje jeho léčbu a napomáhá v jeho dalším životě?

Zcela určitě. Dítě se postupně adaptuje na nové prostředí a situace. Společná práce, kolektiv ostatních dětí, komunikace. To vše působí pozitivně na psychiku a zdravotní stav. Stává se, že dítěti se některá z činností zalíbí a odmítá z nemocnice odejít. Takové situace zcela bez pochyb vykouzlí úsměv zase na našich tvářích. 

Zapojují se do aktivit také rodiče dětí?

S rodiči máme velmi dobré zkušenosti. Pokud dovoluje zdravotní stav dítěte pobyt v herně, zapojují se obvykle rodiče do dění také. Pracují s námi maminky, ale i tatínci. Mnohdy se jedná opravdu o kouzelné situace. Tátové stříhají, lepí, prostě tvoří. Sami uvádějí, že netuší, co v nich vězí. Ještě více než my je z výrobku a kreativity partnera následně překvapena maminka.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků