Hlavní obsah
Dům U Černé Matky Boží Foto: Vratislav Konečný

Gočárův dům U Černé Matky Boží v Praze je kubistickým skvostem

Magickým bodem Prahy je prý dům U Černé Matky Boží na rohu Ovocného trhu a Celetné ulice. Je postaven do ostrého úhlu a v rohu směřujícím do Celetné ulice má umístěnu raně barokní sochu Černé Panny Marie za mříží. Je nádhernou ukázkou kubismu.

Dům U Černé Matky Boží Foto: Vratislav Konečný
Gočárův dům U Černé Matky Boží v Praze je kubistickým skvostem

Postavili ho podle návrhu architekta Josefa Gočára v letech 1911 až 1912. Nazván je podle rohové sošky, Gočár ho navrhl jako obchodní dům pro obchodníka Františka Herbsta. Podle magistrátu však nesplňoval podmínky, aby zapadl do historického celku, proto architekt přidal další kubistické prvky. Zvýraznil například vchod a upravil zábradlí balkonu. Vše bylo zařízeno v kubistickém stylu, včetně kavárny v přízemí, která ale po první válce zanikla. Kubismus se ale přestal líbit, pozvolna se na sloh zapomínalo.

Dům byl nakonec používán jako kancelářský, v 50. letech tu sídlil podnik Výstavnictví.

Státní zástava

V 90. letech posloužil dokonce jako zástava, kterou poskytlo na rozjezd České lotynky Ministerstvo kultury. Hra zkrachovala a  státu hrozilo, že o významnou památku přijde. To se naštěstí nestalo.

Nakonec přišla důkladná rekonstrukce, za účastí prezidenta V. Havla zde bylo v říjnu 1994 otevřeno České muzeum výtvarného umění. Činnost ukončilo v roce 2002, ale zůstala tu stálá expozice českého kubismu. Občas jsou zde i krátkodobé výstavy.

Muzeum i kavárna

Roku 2005 znovuotevřeli v patře Grand Café Orient. Kavárna je i v přízemí. Kubistická stavba byla v roce 2010 zařazena mezi národní kulturní památky. Krom zdánlivě strohého interiéru stojí za povšimnutí i úžasné schodiště, předmět častého focení. V roce 2000 se na roh domu vrátila polychromovaná kopie černé Madony.

Jsou černé madony kultem bohyně Isis?

Symbolika Černých madon není dosud objasněna, má se za to, že se jedná o pokřesťanštění egyptské bohyně Isis. Její sochy údajně stávaly i u pramene v podzemních kryptách. K nálezům mnoha madon se vztahují pověsti, že byly vyorány ze země, odtud „černé“.

Madona v Celetné je brána jako domovní znamení. Kdysi dávno bylo v místě, kde dům stojí, sídlo templářů. Je to prý také místo silné  zemské energie. Za císaře Karla IV. byla řada pražských staveb situována do míst, která byla spojována s magickým číselným klíčem.

Černá madona se v hermetickém symbolismu se vztahuje k Prvotní hmotě.  Některé známe jako vyobrazení, jinde se jedná o sochy. Černé madony jsou známy z Bechyně, Litoměřic, Loun, Plzně, Brna, Želivi. V Národní galerii visí tzv. Mostecká černá madona (Kapucínská). Mnoho madon zmizelo ve válkách, například za husitských bouří gotická roudnická. Repliku mají v Březnici, originál vlastnil Václav IV. Oděna je v černý šat, s bílými hvězdami okolo hlavy.

Jeden obraz visel v kostele svatého Prokopa v Butovicích u Prokopského údolí. V roce 1885 ho odvezli do Vídně. O madonách koluje mnoho pověstí, jedna se vztahuje ke chlumecké Loretě.

Pověst vypráví, že při vojenském drancování starého kláštera, Lorety,  v Chlumci nad Cidlinou původní bílá madona zčernala a vojákům hrozí. Ti se  se zalekli jejího hněvu a město i klášter zůstaly ušetřeny.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků