Hlavní obsah
Renomovaný fotograf Jindřich Štreit vystavuje po celém světě. Foto: Robert Rohál

Fotoaparát mám vždy u sebe, říká renomovaný fotograf Jindřich Štreit

Jeho černobílé fotografie obletěly celý svět, čímž se zařadil k nejrespektovanějším fotografům. Právě v těchto dnech vystavuje Jindřich Štreit nejen v Břidličné nebo v Brně, ale také ve Vídni.

Renomovaný fotograf Jindřich Štreit vystavuje po celém světě. Foto: Robert Rohál
Fotoaparát mám vždy u sebe, říká renomovaný fotograf Jindřich Štreit

Co vystavujete v Břidličné a kde ještě do konce roku budete vystavovat?

V Břidličné vystavuji cyklus Tváře za zdí, který jsem nafotografoval při cestě do Číny, kde jsem současně vystavoval.  

Nafotil jste v poslední době něco nového?

V letošním roce jsem pro Českou televizi připravil fotografie pro třináctidílný seriál České televize na téma EMOCE, který se v těchto dnech dokončil.  

Před několika dny jste se vrátil z Vídně, i tam máte výstavu?

Bylo to 7. listopadu, kdy jsme s profesorem Vladimírem Birgusem a Jindřichem Markem zahájili dvě výstavy na téma Evropané. Jedna je v Českém centru a druhá v Banka Austria. Výstavy zahájil ředitel Českého centra ve Vídni dr. Martin Krafl. Obě výstavy navštívil i český velvyslanec, rektor Slezské univerzity a mnoho dalších vzácných hostů.

Vybaví se vám ještě pocity, které jste pocítil při vaší první samostatné výstavě?

První  účast jsem měl v Olomouci na studentské výstavě, bylo to v roce 1965. K této výstavě se váže následující příhoda. Odpoledne jsme nainstalovali výstavu a večer jsem šel do kina, kde jsem se seznámil s dívkou, kterou jsem chtěl nějak zaujmout - a tak jsem ji pozval na výstavu. Po šesti letech se stala mou ženou a je jí dodnes.  

Zajímalo by mne, co vašim prvním fotkám, které jste začal prezentovat, říkali vaši rodiče? Fandili vám, horovali pro vás?

Otec byl mým velikým vzorem. Sám fotografoval a první kontakty s tímto médiem mi zprostředkoval právě on. Viděl jsem ho fotografovat, viděl jsem ho dělat fotografie, přesto mi nikdy nic nevnucoval. Byl mým prvním rádcem a kritikem. I s maminkou chodili na mé výstavy. V té době jich nebylo ještě tolik. Když jsem byl později za fotografie diskriminován a potom již nesměl vystavovat, nikdy mi to nevyčítali.  

Vždycky mě zajímalo, jak reagovali ti obyčejní lidé, které jste fotil a kteří jsou na vašich fotkách v těch zapadlých dědinách či krajinách. Setkal jste se jen se vstřícností či apatií?

Fotografie jsem rozdával lidem a těm se fotenky líbily. Fotografie vidí na výstavách, v knihách nebo v televizi. Když vyrazíte ven, máte u sebe vždy fotoaparát, nebo už ho také někdy necháváte doma? Fotoaparát mám vždy u sebe.  

Čeká vás v nejbližší době něco, na co se těšíte?

Těším se na každý nový den. Každý okamžik života je nádherný.  

Líbí se mi, že dokážete podpořit i své kolegy, jiné fotografy. Patří i tito mezi vaše přátele?

Zahajuji mnoho fotografických výstav. Jsou to buď moji přátelé, nebo moji studenti. Pro mě je to  možnost poznání jiného prostředí a setkávání se zajímavými lidmi.  

A máte hodně přátel, třeba i celoživotních?

Ano, mám hodně přátel. Myslíte si, že máte v životě kliku a že se vám povedlo vše, na co jste sáhl? Mám v životě štěstí, ale je vykoupeno úsilím a prací.  

Během let jste získal věhlas, slávu a řadu ocenění. Které z ocenění si ceníte nejvíc?

Nejvíce si cením ohlasu diváků. Je to nad všechny ceny, uznání, medaile a řády.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků