Článek
Výstava předvádí flašinety dochované ve sbírkách českých a moravských muzeí. Doplňují ji hudební a jiné hry, převážně z dílny výtvarníka Petra Válka. Historii rodiny Kolbů dokumentují dobové fotografie.
„Speciálně pro tuto výstavu se jeden hrací stolek zrodil i v našich muzejních dílnách. Funguje na stejném principu jako flašinety. Návštěvníci výstavy si na něm mohou s pomocí dřevěných kolíčků naprogramovat vlastní skladbu,” uvedla Miluše Berková, tisková mluvčí muzea.
Žebrácké kolovrátky i nádherně zdobené nástroje
„Hrací stroje v minulosti významně ovlivnily zábavu širokých vrstev společnosti, zněly v domácnostech i na veřejných prostranstvích, v ulicích, poutích, v hospodách a zábavních podnicích. Výstava představuje malé žebrácké flašinety, ale i velké, nádherně zdobené hrací stroje z různého období fungování pekařovské dílny,” upřesnila etnografka Mária Kudelová.
Z horské vísky v Jeseníkách do celého světa
Nadaný pekařovský sedlák Franz Kolb, jemuž se dostalo hudebního vzdělání u vesnického muzikanta Eugena Gilga, založil manufakturu na výrobu varhan a flašinetů v šedesátých letech devatenáctého století.
Jako mladík náhodně vyslechl nedělní koncert lázeňské hudby ve Velkých Losinách, pochody a další skladby ho natolik zaujaly, že je doma ihned nahrál do kolovrátků, jejichž výrobou odstartoval úspěšné podnikání.
Zhotovil tisíce flašinetů v různých provedeních pro panoptika, kolotoče a kolovrátkáře, své zboží vyvážel do Německa, Polska, Ruska, Rumunska, Maďarska i do Ameriky.
Úspěšný rodinný podnik zlikvidovala válka
Kolovrátkům zůstali Kolbové věrní po tři generace. Rodinná firma se věnovala také varhanářství, svými nástroji zásobila většinu kostelů v okolí. V nenápadné horské vísce v Jeseníkách se jí dařilo více než sedm desítek let.
Konec úspěšnému podnikání zasadil až nástup nacismu, kdy mužští příslušníci rodu museli narukovat. Zánik podniku Franz Kolb & Söhne Beckengrund zpečetilo poválečné vysídlení německého obyvatelstva a demolice opuštěné továrny.
Kulturní dědictví údolí Desné
Flašinety původem z Pekařova zapůjčilo Národní technické muzeum v Praze, Technické muzeum v Brně a další muzea. Vystaveny jsou i kolovrátky z Olomouce, Prostějova, Plzně, Rožnova pod Radhoštěm, některé zapůjčilo také občanské sdružení Obnova kulturního dědictví údolí Desné.
„Etnografka Kudelová svezla flašinety z celé České republiky. Takto pohromadě ještě nikdy nebyly,” dodala mluvčí muzea Berková.
Výstava trvá do 16. února.