Hlavní obsah

Flašinety ze slavné dílny pekařovských Kolbů jsou k vidění v šumperském muzeu

Novinky, Vladimíra Krejčí

Dějiny výroby kolovrátků neboli flašinetů vzešlých ze slavné rodinné dílny pekařovských Kolbů představuje unikátní výstava Jak se v Pekařově narodila hudba aneb Hrátky s hracími stroji. Navštívit ji lze v Hollarově galerii Vlastivědného muzea v Šumperku.

Foto: Eva Petrášová

Výstava představuje malé žebrácké flašinety, ale i velké, nádherně zdobené hrací stroje z různého období fungování pekařovské dílny.

Článek

Výstava předvádí flašinety dochované ve sbírkách českých a moravských muzeí. Doplňují ji hudební a jiné hry, převážně z dílny výtvarníka Petra Válka. Historii rodiny Kolbů dokumentují dobové fotografie.

„Speciálně pro tuto výstavu se jeden hrací stolek zrodil i v našich muzejních dílnách. Funguje na stejném principu jako flašinety. Návštěvníci výstavy si na něm mohou s pomocí dřevěných kolíčků naprogramovat vlastní skladbu,” uvedla Miluše Berková, tisková mluvčí muzea. 

Žebrácké kolovrátky i nádherně zdobené nástroje

„Hrací stroje v minulosti významně ovlivnily zábavu širokých vrstev společnosti, zněly v domácnostech i na veřejných prostranstvích, v ulicích, poutích, v hospodách a zábavních podnicích. Výstava představuje malé žebrácké flašinety, ale i velké, nádherně zdobené hrací stroje z různého období fungování pekařovské dílny,” upřesnila etnografka Mária Kudelová.

Z horské vísky v Jeseníkách do celého světa

Nadaný pekařovský sedlák Franz Kolb, jemuž se dostalo hudebního vzdělání u vesnického muzikanta Eugena Gilga, založil manufakturu na výrobu varhan a flašinetů v šedesátých letech devatenáctého století.

Jako mladík náhodně vyslechl nedělní koncert lázeňské hudby ve Velkých Losinách, pochody a další skladby ho natolik zaujaly, že je doma ihned nahrál do kolovrátků, jejichž výrobou odstartoval úspěšné podnikání.

Zhotovil tisíce flašinetů v různých provedeních pro panoptika, kolotoče a kolovrátkáře, své zboží vyvážel do Německa, Polska, Ruska, Rumunska, Maďarska i do Ameriky.

Úspěšný rodinný podnik zlikvidovala válka

Kolovrátkům zůstali Kolbové věrní po tři generace. Rodinná firma se věnovala také varhanářství, svými nástroji zásobila většinu kostelů v okolí. V nenápadné horské vísce v Jeseníkách se jí dařilo více než sedm desítek let.

Konec úspěšnému podnikání zasadil až nástup nacismu, kdy mužští příslušníci rodu museli narukovat. Zánik podniku Franz Kolb & Söhne Beckengrund zpečetilo poválečné vysídlení německého obyvatelstva a demolice opuštěné továrny.

Kulturní dědictví údolí Desné

Flašinety původem z Pekařova zapůjčilo Národní technické muzeum v Praze, Technické muzeum v Brně a další muzea. Vystaveny jsou i kolovrátky z Olomouce, Prostějova, Plzně, Rožnova pod Radhoštěm, některé zapůjčilo také občanské sdružení Obnova kulturního dědictví údolí Desné.

„Etnografka Kudelová svezla flašinety z celé České republiky. Takto pohromadě ještě nikdy nebyly,” dodala mluvčí muzea Berková.

Výstava trvá do 16. února.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám