Hlavní obsah

Festival F. L. Věka pokračoval hudbou českých velikánů v podání Jitky Čechové a Evy Garajové

Novinky, Dana Ehlová

Zámek v Novém Městě nad Metují již tradičně hostí jeden z koncertů hudebního festivalu F. L. Věka. Letos se tak stalo 13. října. K radosti návštěvníků koncertu zněla ryze česká hudba ve špičkovém podání klavíristky Jitky Čechové a mezzosopranistky Evy Garajové.

Foto: Honza Ježdík

Klavíristka Jitka Čechová a mezzosopranistka Eva Garajová vystoupily na festivalu F. L. Věka. Koncert se konal na zámku v Novém Městě nad Metují.

Článek

Úvod patřil moravské lidové poezii v písních Leoše Janáčka. Posluchači si vychutnali půvabné skladby jako Láska, Kvítí milodějné, Jabúčko, Koníčky milého, Vzkázání, Psaníčko, Lavečka nebo Loučení. 

K programu koncertu poté Jitka Čechová podotkla: „Zvolili jsme český repertoár nejen proto, že slavíme sto let republiky, ale domníváme se, že je nutno a krásno, když je český repertoár, především ten písňový, který zní poměrně málo, připomínán. Krásu, která vyzařuje ze všech písní, je třeba opravdu často interpretovat.”

Následovala první ze skladeb Bedřicha Smetany, jehož socha symbolicky stojí v parčíku před vstupem do novoměstského zámku. Důvodem je fakt, že skladatel byl údajně počat právě v tomto městě.   

Před provedením Pokladu melodií pro sólový klavír Jitka Čechová poznamenala: „Vybrala jsem si raný cyklus, který naprosto jasně zračí Smetanova génia, přestože v té době byl ještě samoukem - i přesto už od svých osmi let komponuje a píše nádherné skladby, které jasně ukazují budoucího génia.”

Před přestávkou sklidily potlesk Smetanovy Večerní písně v podání Evy Garajové a klavírního doprovodu.

Druhou polovinu koncertu zahájil opus 73 V národním tónu od Antonína Dvořáka. Závěrečným Cigánským melodiím tohoto skladatele předcházela skladba Bedřicha Smetany, pro něj poněkud netypická - Macbeth a čarodějnice pro sólový klavír.

Klavíristka Jitka Čechová k ní uvedla: „V padesátých letech minulého století dostal Smetana neobyčejnou nabídku stát se hudebním ředitelem ve švédském Göteborgu. Je to období, kdy byl velmi ovlivněn Lisztem, klavíristou, tehdy už světového významu. Začal objevovat veliká témata, a to nejen česká, ale například i shakespearovská. Ze Shakespearovy tragédie si vybral velmi dramatickou část, moment, kdy Macbeth přichází k čarodějnicím na radu a ony mu rafinovaně prozrazují proroctví.”

Publikum se také dozvědělo, že skladba vznikla v roce 1859, tedy v období, kdy Smetana prožíval obrovskou osobní tragédii - po úmrtí tří dětí krátce za sebou mu umírá i milovaná žena Kateřina.

Závěrečným potleskem si příznivci krásné hudby vynutili přídavek. S melodií biblické písně Antonína Dvořáka "v srdci" pak posluchači neradi opouštěli zámecké prostory.

Reklama

Výběr článků

Načítám