Článek
Místo továrny na stíhače tanků
Nutno ale podotknout, že v metropoli, na Smíchově, se stále vyráběly nejlepší stíhače tanků, které zatápěly Rusům i Spojencům, obávané hetzery. To byl cíl náletu, zrovna jako továrny ve Vysočanech a Libni.
Místo Smíchova padly bomby na pravý vltavský břeh, zabily desítky Pražanů a způsobily materiální škody.
Název podle evangelia
Mimo jiné pobořily část kláštera na Slovanech, založeného roku 1347 Karlem IV. Tato významná památka je trochu opomíjená, přitom se tu psala význačná část naší historie. Betonové věže v průčelí se zlatými špicemi jsou výsledkem architektonické soutěže na dostavbu z šedesátých let minulého století.
Rekonstrukční práce byly svěřeny prof. ČVUT Oldřichu Štefanovi. Dvaatřicet metrů vysoké věže vystavené podle návrhu ing. arch. F. M. Černého mají zakončení z 1,3 kilogramů 24karátového zlata.
Obrovský klášter, který do roku 1989 sloužil jako sídlo Akademie věd a kožní klinika, je neprávem opomíjenou památkou. Přitom se jedná jediný slovanský klášter Karla IV. Emauzský dostal název podle cesty Ježíše do Emauz, vysvěcen byl v den, kdy se četlo evangelium o setkání Krista s učedníky v Emauzích.
Sběratel relikvií Karel
Za císaře Karla měl klášter výjimečné postavení. Stál na okraji Dobytčího trhu, nynějšího Karlova náměstí, kde vášnivý sběratel relikvií každoročně nechával ve dřevěné věži vystavovat sbírku ostatků a s nimi korunovační klenoty. Pro ty nechal císař v klášteře zbudovat úkryt.
Panovník tak lákal věřící k návštěvě Prahy, pokoukání nebylo zadarmo. Karel marketing uměl dokonale. Stavba stála prý tolik, co kamenný, později zvaný Karlův most.
Přečetl to až car Petr Veliký
Klášter založil pro benediktinské mnichy z Dalmácie a Chorvatska, kteří používali staroslověnštinu. V klášteře bylo vynikající scriptorium, opis knih. Jeden z jeho výtvorů, známý Remešský evangeliář se dostal až do Remeše, kde na něj po staletí přísahali francouzští králové.
Cyrilice jim připomínala zřejmě hebrejštinu, text nikdo nedokázal přečíst, brali knihu jako Písmo svaté. Z omylu je vyvedl až ruský car Petr, který tu byl na návštěvě. Francouze to sice zaskočilo, ale evangeliář nezatratili. Stále je součástí královského pokladu.
Pokud čekáte při návštěvě vrcholnou gotiku, budete zaskočeni, nejprve kostel zbarokizovali španělští benediktini z Montserattu... Ale to nebyl konec.
Moderní výzdoba
Klášter si přizpůsobili moderně jiní benediktini, kteří se sem nastěhovali z jihoněmeckého Beuronu po roce 1880. Jejich opat založil tzv. beuronskou malířskou školu, výsledek je pseudogotický, V klášteře bylo středisko církevního zpěvu gregoriánských chorálů.
Zvláště cenné jsou gotické nástěnné malby, hodně fragmentární, v chodbách a kapitulní síni. Nápis v chorvatské hlaholici patrně z Desatera přikázání je jediným dokladem této epigrafie nejen u nás, ale i v západoslovanských zemích. Do Emauz chodil na kázání i Jan Hus.