Hlavní obsah

Dvojitá zlomenina nohy způsobila, že se z Boba Frídla nestal fotbalista, ale populární písničkář

Novinky, Robert Rohál

Tři roky uplynuly od předčasné smrti písničkáře Boba Frídla, který startoval kariéru ve druhé polovině šedesátých let minulého století. Lyrický, zasněný trubadúr a favorit mnoha dívčích srdcí zaujal na první dobrou. V anketě Zlatý slavík to ve své době "dotáhl" až na čtvrté místo.

Foto: archiv autora

Bob Frídl v dobách své největší slávy.

Článek

Vlastním jménem Josef Frídl se narodil 13. listopadu 1947 v Praze a i když se vyučil slévačem, věnoval se sportu a měl nemalé šance stát se profesionálním fotbalistou, v důsledku dvojité zlomeniny nohy se své sportovní kariéry vzdal. Další velkou příležitost vycítil v muzice - pohledný mladík měl talent i kliku. Začínal v Brně, kde začal vystupovat v klubech, a dokázal se i v době převládající obliby beatu prosadit jako ojedinělý typ moderního trubadúra.

Inspirován poslechem Leonarda Cohena, Donovana, Bulaty Okudžavy, Boba Dylana (jehož křestní jméno si zvolil jako svůj pseudonym) a svým obdivem vůči prokletým básníkům přišel s něčím, co v tehdejší tuzemské nabídce chybělo. Už koncem šedesátých let si vybíral písničky ze zahraničí, ale řadu skladeb si sám zkomponoval i otextoval.

První singl s písní Madona mu vyšel v roce 1970. V následujícím roce vystoupil nejen na Bratislavské lyře, ale stal se také nejoblíbenějším moravským interpretem - vyhrál totiž anketu Moravský brabec. Úspěchu se dočkal i v ostře sledované a tehdy velmi respektované anketě Zlatý slavík, kde za rok 1972 skončil na čtvrtém místě.

„Bobův měkký a lyrický hlas s tenorovým témbrem se dobře poslouchá. Tón tvoří bez zjevného fyzického vypětí, nenásilně přechází z plného zvuku přes smíšený tón do falzetu, ve vyšší poloze v klenutějších kantilénách se občas vypne k dramatičtějším akcentům. Jeho projev je chlapecky prostý, soustředěný, klidný,” zhodnotil Frídlův projev v hudebním časopisu Melodie publicista Jaroslav M. Navrátil.

Zpočátku vystupoval sólově, v letech 1971 - 1972 s Marthou a Tenou Elefteriadu, potom měl až do roku 1978 za zády kapelu vedenou Janem Sochorem. Později spolupracoval s kapelou Ex libris, ale zahrál si i s Folk Teamem a dalšími brněnskými formacemi. V polovině 80. let vystupoval jako písničkář s vlastním doprovodem na kytaru a foukací harmoniku, a tím se postupně vytratil z hlavního proudu.

I když po převratu zkoušel podnikat a působil jak v Česku, tak v Řecku, zpívání a vystupování se nikdy nevzdal. Kromě toho začal v posledních letech nahrávat, což dokládají alba Divadlo života (2002), Zastav se človíčku (2003), Sto patnáct havranů (2005), Roky už se toulám (2007) a Dívka ze severního kraje (2012).

Bob Frídl byl dvakrát ženatý, přičemž z prvního manželství má syna a dceru. Se svou druhou ženou žil poslední roky v Bučovicích. Idylku však začala nabourávat Frídlova vážná nemoc. A ta neměla slitování.

Bylo to 26. února 2013, kdy pětašedesátiletý Bob Frídl zemřel. Příčinou smrti byla rakovina, se kterou bojoval dva roky.

K jeho hitům patřily písně jako Madona, Maminka, Lena, Zapomeň, Jen vítr to ví,  Sestry v bílém, Není ještě čas sbohem dát, Má samota, Balada protikladů, duet s Věrou Špinarovou Řeka nadějí nebo písnička Zpívej tu píseň kouzelnou, kterou nazpíval s Marthou a Tenou.

Reklama

Výběr článků

Načítám