Článek
Dobrovolnické centrum ADRA spojuje světy lidí, kteří chtějí pomoci s těmi, kteří pomoc potřebují. Na to, jak celý proces probíhá, jsem se ptala Nikoly Nováka, vedoucího humanitární organizace ADRA pro Plzeňský kraj.
Vypořádat se se současnou problematickou situací se pokouší stát, samospráva, spolky i jednotlivci. Jak se do toho zapojují humanitární organizace a proč?
Zvykem naší organizace je pomáhat při každé humanitární katastrofě. Přišlo nám proto zcela přirozené zapojit se i tentokrát a využít toho, že ADRA je síťová organizace a může tak pomáhat po celém světě, včetně ČR. Dobrovolnické centrum ADRA fungovalo v Klatovech už předtím (sídlí v ulici Podbranská 49, bývalá JOKA). Naši dobrovolníci docházejí do Domova seniorů a do nemocnice, což muselo být v současné době pro zákaz návštěv přerušeno. Napadlo nás proto poskytnout s našimi dlouhodobými dobrovolníky pomoc, kde je aktuálně nejvíce potřeba. Proto jsme se spojili s městem Klatovy a začali spolupracovat s Junákem na roznášce nákupů seniorům.
Slyšela jsem ale, že také prodáváte roušky?
Je pravda, že nedostatek roušek ve zdravotnických zařízeních a sociálních službách je v současné chvíli největší problém celé pandemie. Proto jsme se i my rozhodli na to reagovat. Roušky ale v žádném případě neprodáváme. Naopak, dodáváme je na území několika okresů zcela zdarma do nemocnic a sociálních zařízení.
Jak je to možné? Látky jsou drahé, víceméně vyprodané. Jak sháníte materiál a kdo vám roušky šije?
Něco takového se může podařit jedině díky obrovskému úsilí velkosrdcích dobrovolníků z Klatov a okolí, kteří se rozhodli nezištně věnovat svojí energii a čas do pomoci svým bližním. Všechno je na bázi darování času, nebo v případě látek, materiálu.
Co k tomu lidi motivuje?
Důvody proč někdo chce pomáhat mohou být různé, zvlášť u dlouhodobých dobrovolníků. Ale v takovýchto mimořádných událostech si myslím, že většina se rozhodne stejně jako kdysi sir Nicholas Winton: „Viděl jsem, co je potřeba, tak jsem udělal, co jsem mohl."
Kolik roušek takhle dokážete ušít?
V současné době se nám daří vyrobit v průměru 700 roušek denně, což by nebylo možné jen propojením jednotlivých švadlen. Důležitým krokem bylo zavést do procesu dělbu práce a najít prostor pro uplatnění každému, kdo je ochoten se zapojit. Těch lidí je dohromady asi 140. Někdo shání látky, jiný je rozváží, někdo řeže, a nakonec se to dostává k šicím strojům. Vše funguje systémem: ten umí to a ten zas tohle, a všichni dohromady uděláme moc.
Zapojit se touží množství velmi různorodých lidí, což je povzbudivé. Důležitým společenským aspektem je také fakt, že se nezapojují pouze jednotlivci, spolupracujeme například i s obcí Újezd u Plánice, která si vzala šití za svůj příspěvek pro celou oblast, nebo s obcí Bezděkov. Dále také s firmami, kde se zapojuje celý kolektiv, někdy se zapojí celá rodina. Právě tyto jednotky, které pociťují sounáležitost s potřebnými a aktivně se zapojí, jsou pilířem celé společnosti.
