Hlavní obsah
Vypadá jako pohádková kulisa. Foto: Vratislav Konečný

Citlivě opravený zručský zámek patřil králi železnic Johanu Schebkovi

Citlivá rekonstrukce učinila z trochu zanedbaného zámku ve Zruči nad Sázavou turisticky přitažlivý cíl. Město zakoupilo objekt v roce 2003 od potomků vlastníků a předvedlo, jak se dá zhodnotit pozapomenutá historie.

Vypadá jako pohádková kulisa. Foto: Vratislav Konečný
Citlivě opravený zručský zámek patřil králi železnic Johanu Schebkovi

Vlastníkem byl král železnic Schebek

Zámek je vybavením velmi moderní, prostorný, plný světla. Patřil Janu Schebkovi, kterému se v monarchii přezdívalo král železnic, byl významným železničním stavitelem. Zručský zámek zakoupil roku 1885. 

Přestavbu do nynější podoby realizoval jeho syn Adolf spolu s manželkou Emmou. Stavba na návrší nad Sázavou je obklopena rozsáhlým parkem, vede tudy naučná stezka, kterou imaginárně provází oblíbený foxteriér paní Emmy Schebkové Dalía.

Půvabný park se psím hřbitovem

V parku, kudy vede naučná stezka se 14 zastaveními, je psí hřbitov, bývalo tu osm náhrobků, zbyly jen dva, ostatní zničeno. 

Schebkové rádi lovili divoké králíky, na hony se sjížděla společenská smetánka. Park je rozsáhlý s mnoha dřevinami, altánem, jezírkem a několika sochami, jedna představuje i Jana (Johana) Schebka, který se ze selského synka vypracoval na železničního magnáta rakousko-uherské monarchie. Odmítl povýšení za zásluhy do šlechtického stavu, jeho syn Adolf už je přijal. V parku uvidíte na šedesát druhů dřevin, jsou opatřeny popisky se jmény.

Kamenná Kolowratská věž zabudovaná do objektu zámku je pozůstatek hradu z vlády Kolovratů, asi z roku 1334. Za Schebků sloužila jako kovárna. Uvnitř je sbírka středověkých zbraní.

Většinou všechny hrady mají základ v tvrzi, která byla přestavována a zpevněna. Nejinak tomu je v případě Zruče, první zmínka o ní patří roku 1328. Středověký hrad, na jehož místě zámek stojí, založili asi v první polovině 14. století.

Hrady už nevyhovovaly

Majitelé se střídali, když přišli Kalenicové do údolí Sázavy, už hradům odzvánělo, potřebovali pohodlné sídlo, začali se stavbou zámku. Větší přestavba začala po roce 1833 s rodem Loewenthalů, ti spojili užitkovou a okrasnou zahradu. Větší změny provedl Jan S. Skrejšovský, český politik a publicista, zručské panství několik let vlastnil.  

Současná pseudogotická přestavba architekta Jana Vejrycha je velmi zdařilá, trojkřídlá budova je zvýrazněna hranolovitou věží. Ta je součástí prohlídkového okruhu, při němž navštívíte řadu zámeckých pokojů, kapli, koupelnu, ložnice, pracovny, kuřárnu..., projdete kolem stroje věžních hodin a pokocháte se výhledem z věže. Majitelé žili velmi moderně, vybavení se po roce 1945 mnoho nezachovalo, někam se poválečně odsunulo.

Velký Mrtvý na Hradě 

Co mne zaujalo, jsou v Schebkově pracovně rozložené noviny Národní politika datované pohřbem T. G. Masaryka. Titulek zní Hrad přijal ostatky Velkého Mrtvého, zvláštní výraz pro nebožtíka. 

Po válce v zámku sídlily městské úřady. 

V interiéru zámku je i muzeum Království panenek, v parku, v bývalé zámecké hospodářské budově, muzeum vodáctví, asi 2 kilometry od zámku stojí rozhledna Babka. Je z ní vidět až na Blaník, na vrchol vede 130 schodů.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků