Hlavní obsah
Nosorožec tuponosý (Ceratotherium simum) Foto: Ivana Cinková

Čeští vědci zkoumají „řeč“ bílých nosorožců

Prestižní vědecký časopis uveřejnil výsledky výzkumu českých vědců, zkoumající jaké informace obsahují hlasy vzácných bílých nosorožců. Vědci zjistili, že na základě tohoto hlasu lze identifikovat jednotlivé jedince, podobně jakým kriminalisté identifikují hlas podezřelého.

Nosorožec tuponosý (Ceratotherium simum) Foto: Ivana Cinková
Čeští vědci zkoumají „řeč“ bílých nosorožců

Prestižní vědecký časopis PLoS One uveřejnil výsledky výzkumu vědců z České zemědělské univerzity v Praze, Univerzity Palackého v Olomouci a Výzkumného ústavu živočišné výroby v Praze Uhříněvsi, zkoumající jaké informace obsahují hlasy vzácných bílých nosorožců.

Zoologové analyzovali hlasy jak „světově proslulých“ bílých nosorožců královédvorské zoo, tak zoo v Salcburgu, Bratislavě a Zlíně, ale i nosorožců žijících ve třech jihoafrických rezervacích.    

Nosorožec tuponosý (Ceratotherium simum) a od něj nedávno odlišený a následně popsaný nosorožec Cottonův (Ceratotherium cottoni), mají oproti všem ostatním druhům nosorožců zvláštní hlas, tvořený sérií sípavých až kvičivých zvuků. Tímto hlasem se nosorožci dorozumívají jak na delší vzdálenost, tak při vzájemném setkávání, samec se tak ozývá v přítomnosti samice nebo tímto způsobem na sebe volají jednotliví členové skupiny.         

Vědci zjistili, že na základě tohoto hlasu lze identifikovat jednotlivé jedince, podobně jakým kriminalisté identifikují hlas podezřelého. Jejich hlas se liší i na základě věku zvířete a situaci, ve které ho nosorožci vydávají. Hlasy vydávané v izolaci, obsahovaly více elementů než volání při vzájemném vizuálním kontaktu. Na základě tohoto hlasu lze odlišit i nosorožce Cottonova, dříve známého jako severní poddruh nosorožce tuponosého, světově proslulých nosorožců královédvorské zoo, odvezených do keňské rezervace.

Vedoucí týmu Dr. Richard Policht dodává, že výzkumu hlasové komunikace nosorožců nebyla donedávna věnována prakticky žádná pozornost. Podrobnější znalosti o jejich „řeči“ by mohli napomoci k jejich záchraně. Bilé nosorožce v zajetí často chovají jednotlivě nebo jen v párech, ačkoli se oproti ostatním druhům nosorožců vymykají svou tendenci sdružovat do skupin.

Podle Mgr. Ivany Cinkové, by upravené playbacky jejich nahrávek mohly sloužit k sociální stimulaci takovýchto zvířat v zoo. Samci, kteří by slyšeli hlasy „cizího“ samce by tak mohli po dlouhých letech „osamění“ znovu aktivovat a podobně hlasy „neznámých“ samic by mohly probudit jejich sexuální aktivitu.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků