Článek
A není jich málo. Národní památkový ústav, který památky provozuje, připravil v každém kraji s velkou podporou kastelánů řadu různých předvánočních prohlídek a vystoupení. K tomu se připojují i některé soukromé objekty.
Zimní sezóna na Sychrově začíná právě tento týden. V současné chvíli vrcholí zdobení stromečků, dopéká se cukroví, leští se nábytek.
Na hradech a zámcích, kde nyní vrcholí úklidy, se zdobí stromečky, peče se cukroví, ale také se z depozitářů vytahují předměty, které majitelé panství s rodinou nacházeli pod stromečkem. Kromě cukroví, které provoní pokoje, se také chystají klasické výzdoby prostor pomocí jablíček, koření, ořechů atp.
Jak se dříve slavily šlechtické Vánoce
Adventní a vánoční prohlídky ukáží návštěvníkům nejenom výzdobu, která k tomuto období patří, ale seznámí návštěvníky také s tradicemi daného sídla či s obyčeji lidovými, průvodci povypráví o stolování – třeba o tom, že na šlechtickém štědrovečerním stole bylo několik druhů ryb, zvěřina, ale také štrůdl.
Dárky se nebalily, tento zvyk k nám přišel z USA až po první světové válce a rozhodně na nikoho nečekalo tolik dárků, jak to bývá dnes. Dámy dostávaly šperk, modlitební knížky či originálně pojatý kousek nábytku (šifonér, křeslo), pánové lovecké potřeby, deníky, psací potřeby či potřeby kuřácké. Velmi často se také věnovaly portréty. Na děti čekaly hračky, ale také knihy, oblečení a obuv, ve velmi zámožných rodinách i poník či kočárek ke koním.
Trochu jiné svátky
Ale Vánoce se slavily především mezi "prostým" lidem, tady se udržovaly ty nádherné zvyky, které již až na výjimky v záplavě konzumu zcela zmizely a vidíme je jen ve skanzenech.
Tam jsme u vytržení, jak Vánoce také mohly vypadat bez mobilů, klíčků od aut, desítek často nepraktických, ale drahých dárků, spolu s opulentní večeří, kdy se salát a ryba jedí ještě na nový rok.
Pamatujete, co je štědrovka?
Následující verše, tak známé, ale tak vzdálené, z časů, kdy radost udělal čert ze švestek, papuče či dřevěná hračka, jsou minulostí, ale jen nostalgickou.
Hoj, ty Štědrý večere, ty tajemný svátku, cože komu dobrého neseš na památku?
Hoj, ty Štědrý večere, ty tajemný svátku, cože komu dobrého neseš na památku?
Hoj, ty Štědrý večere, ty tajemný svátku, cože komu dobrého neseš na památku? Hospodáři štědrovku, kravám po výslužce, kohoutovi česneku, hrachu jeho družce.
Hoj, ty Štědrý večere, ty tajemný svátku, cože komu dobrého neseš na památku? Hospodáři štědrovku, kravám po výslužce, kohoutovi česneku, hrachu jeho družce.
Ovocnému stromoví od večeře kosti a zlatoušky na stěnu tomu, kdo se postí.
(verše z Erbenova Štědrého večera snad ještě známe všichni)
Doba pokročila, švestky už nikoho nenadchnou, snad je ty přepálené. Dárky mívaly symboliku, spojovanou se zajištěním hojnosti a plodnosti. Obdarováni byli nejen lidé, ale také hospodářská zvířata.
Zvyk vánočního stromku
Německý zvyk stavění vánočního stromku se brzy rozšířil mezi českou šlechtu a měšťanstvo, poprvé ho u nás postavil roku 1812 ředitel Stavovského divadla J. K. Liebich v Libeňském zámečku. Stromek se nejprve zavěšoval ke stropu, špicí dolů. V polovině 19. století už se zvyk se stromkem rozšířil po celé zemi.
Pod něj se pozvolna stěhovaly dárky. Skromné, bylo jich málo, ale to už je opravdu minulost...
