Hlavní obsah
Česká lidová pranostika říká: "Svítí-li na Nový rok jasně slunce, bude hojná úroda" Foto: foto Stanislav Jakubčík

České novoroční tradice a zvyky. Nejznámější přísloví říká: Jak na Nový rok, tak po celý rok

Nový rok byl odedávna oslavován bujarým veselím. Historie je bohatá a proto existuje řada tradic a zvyků spjatých s tímto dnem. Na venkově se vždy jednalo o velkou událost a v současnosti jsou vesnice posledním místem, kde se tyto staré lidové tradice ještě snaží udržovat. Pojďme si je připomenout.

Česká lidová pranostika říká: "Svítí-li na Nový rok jasně slunce, bude hojná úroda" Foto: foto Stanislav Jakubčík
České novoroční tradice a zvyky. Nejznámější přísloví říká: Jak na Nový rok, tak po celý rok

Přirozeným mezníkem pro počítání času a pravděpodobně nejstarším počátkem kalendáře byl zimní slunovrat. Pro vývoj našeho kalendáře měli klíčový význam Římani, kteří původně počítali rok od 1. března, kdy přebírali úřad konzulové. Roku 153 př. n. l. však nastoupili 1. ledna. Toto datum přijal jako výchozí G. J. Caesar a podle něj upravil kalendář (zvaný juliánský). Platil od roku 46 př. n. l. až do roku 1582, kdy ho reformoval papež Řehoř XIII. (jako kalendář gregoriánský).

Podle juliánského kalendáře se za počátek roku bral 1. leden, ale většina středověkých zemí tuto tradici nedodržovala. Ve Francii se dlouho přidržovali starořímského kalendáře, počátkem roku byl 1. březen, někdy i Velikonoce. Jinde se počítalo od 19. března, na který připadlo podle výpočtu stvoření světa. V dobách papeže Řehoře XIII. se datovalo od 25. března.

Staří Čechové vycházeli ze zimního slunovratu. Ještě kazatel Tomáš Štítný počítal rok od 25. prosince. Teprve od 17. století se prosazovalo sjednocování, které ustanovilo za počátek občanského roku 1. leden.

Zvyk zasílání novoročenek 

Pěkným zvykem je zasílání novoročenek, tzv. PF - znamená Pour féliciter, přeloženo Pro štěstí. Původně to byly omluvenky, které v roce 1827 začal rozesílat hrabě Karel Chotek, nejvyšší purkrabí království českého, protože nechtěl trávit celý den vítáním návštěv, které mu přišly přát k novému roku.

Také ty upadly časem v zapomnění a teprve koncem 19. století se s módou posílání pohledů objevily rozmanité novoročenky s grafikou, uměleckými lepty a ve 20. století s fotografiemi.

Jak na Nový rok, tak po celý rok 

Nejznámější přísloví, které se váže k Novému roku říká: Jak na Nový rok, tak po celý rok. Proto se všichni tento den vyhýbali hádkám. Mnozí věřili, že budou-li mít v kapse peníze, budou je mít po celý rok. Hospodyňky by neměly uklízet, aby se ten rok neudřely. Nesměly zametat, aby se nevymetlo štěstí z domu, ani prát prádlo, protože prádlo na šňůře mohlo přinést neštěstí nebo dokonce smrt někoho blízkého. Obecně se dbalo, aby se nic nevynášelo z domu, protože by ta věc příštího roku chyběla.

Tento den má podle pověry magickou moc, kdy se dalo nahlédnout do budoucnosti. Věštilo se podle toho, kdo ten den přišel jako první na návštěvu. Za předobré znamení se považovalo, pokud vstoupilo do domu jako prvý host dítě, mladá dívka či muž, naproti tomu stará žena přinášela smůlu.

Na Nový rok si dáváme novoroční předsevzetí, abychom se v novém roce polepšili.

Na Nový rok bychom neměli jíst drůbež, ryby ani zajíce. To proto, aby nám štěstí neuletělo, neuplavalo nebo neuteklo. Naopak bychom tento den měli servírovat čočku, aby se nám doma po celý rok držely peníze. K ní jíme buď volské oko, protože vejce je symbolem nového života, nebo vepřové maso, protože prasátko přináší štěstí.

Do vánočky se zapékal jeden hrášek a kdo ho nalezl, měl mít celý rok štěstí.

(Zdroje: Církevní rok a lidové obyčeje - Vlastimil Vondruška a internet)

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků