Článek
Ovoce a zelenina jsou přitom důležité pro snížení rizika vzniku srdečně-cévních chorob a některých druhů rakoviny a vitamin C obsažený v čerstvém ovoci a zelenině působí příznivě na prevenci chřipkových onemocnění.
Jen něco málo přes 8 procent dotázaných (5 procent mužů a 11 procent žen) však uvedlo, že jí ovoce a zeleninu alespoň čtyřikrát denně. Světová zdravotnická organizace přitom doporučuje konzumovat ovoce a zeleninu minimálně pětkrát denně, nejméně 400 gramů na den.
Mezi Brňany ve věku 25 až 64 let konzumuje alespoň jednou denně čerstvé ovoce pouze 57 procent dospělých, syrovou zeleninu pouze 48,6 procenta, tepelně upravenou (vařenou) zeleninu pouze 8 procent.
Ukázala to průřezová studie Kardiovize Brno 2030, výzkumného programu Mezinárodního centra klinického výzkumu FNUSA-ICRC. První vlna vyšetření probíhala v letech 2013 až 2014, další informace přibyly v letech 2015 a 2016.
„Světová zdravotnická organizace doporučuje konzumovat ovoce a zeleninu minimálně pětkrát denně, nejméně 400 gramů na den. Česká společnost pro výživu doporučuje konzumovat denně alespoň 200 gramů ovoce a 400 gramů zeleniny, včetně zeleniny tepelně upravené. Brňané by tedy měli jíst daleko více ovoce a zeleniny,“ uvedl MUDr. Ondřej Sochor, iniciátor průzkumu.
Ovoce a zelenina jsou důležitou součástí výživy s významným preventivním účinkem; jejich dostatečná konzumace je spojována se sníženým rizikem vzniku a rozvoje srdečně-cévních onemocnění a některých druhů rakoviny. Vitamin C obsažený v čerstvém ovoci a zelenině má také příznivý vliv na prevenci chřipkových onemocnění.
Ovoce a zeleninu je vhodné konzumovat s každým jídlem. Ve výživě má významnou úlohu pravidelný jídelní režim, rozložený do 5 až 6 denních porcí. Zařazení dopolední a odpolední svačiny je důležité pro zajištění dostatečného příjmu živin, vitamínů a energie. Svačiny jsou výbornou příležitostí pro zvýšení konzumace ovoce a zeleniny.
V průřezové studii projektu Kardiovize Brno 2030, bylo také zjištěno, že v brněnské populaci ve věkové skupině 25 až 64 let kouří 23,5 procenta mužů a 20,5 procenta žen. Bývalých kuřáků je mezi muži 31,3 procenta a mezi ženami 23,2 procenta. Celých 34 procent dotázaných uvedlo, že jsou pravidelně exponováni cigaretovému kouři (pasivní kouření), a to nejčastěji v restauracích (25,5 procenta). Denní pasivní expozici tabákovému kouři uvedlo necelých 9 procent.
Z celkového počtu 2152 respondentů bylo 77,5 procenta pro zřízení nekuřáckých restaurací (86,9 procenta ve skupině celoživotních nekuřáků a 55,3 procenta ve skupině aktivních kuřáků).
„Dospělí si často nejsou vědomi rizik plynoucích z pasivního kouření - účinky složek tabákového kouře tzv. z třetí ruky, tj. chemických látek, které ulpívají na povrchu místnosti a v textiliích - a vystavují těmto rizikům také své děti,“ varuje Sochor. Děti nejsou podle něj dostatečně chráněny před pasivním kouřením na veřejných místech a před tabákovou reklamou.