Hlavní obsah
Houslista Roman Patočka a klavírista Adam Skoumal svým uměním nadchli příznivce MHF F. L. Věka. Foto: MHF F.L.Věka (archiv)

Bravo! pro houslistu Romana Patočku a klavíristu Adama Skoumala na hudebním festivalu F. L. Věka

Velký sál zámku v Novém Městě nad Metují se stává místem jednoho z koncertů Mezinárodního hudebního festivalu F. L. Věka již pravidelně. Nádherné prostředí, jako stvořené pro krásnou hudbu ve špičkovém provedení, umocňuje dojmy milovníků tohoto žánru. Ani letos tomu nebylo jinak.

Houslista Roman Patočka a klavírista Adam Skoumal svým uměním nadchli příznivce MHF F. L. Věka. Foto: MHF F.L.Věka (archiv)
Bravo! pro houslistu Romana Patočku a klavíristu Adama Skoumala na hudebním festivalu F. L. Věka

Houslista Roman Patočka a klavírista Adam Skoumal přinesli svým vystoupením příznivcům festivalu mnoho radosti i nezapomenutelný zážitek.

Festivalové koncerty v prostředí novoměstského zámku navíc v posledních letech vždy ozvláštnila jedna specialita. Premiéra skladby napsané na objednávku MHF.

V roce 2014 zde zazněla suita Kawasakiho růže od Aleše Březiny v podání Dvořákova tria, o rok později klavírní trio "Cosi fun tutte" od Lukáše Hurníka v provedení Smetanova tria a 16. října 2016 La Valse de l'aventure z pera Adama Skoumala. Letos poprvé však autor svoji skladbu také provedl.

Ještě předtím, než Adam Skoumal zasedl ke klavíru, aby spolu s houslistou Romanem Patočkou "naservírovali" posluchačům novinku "k ochutnání", ke svému dílu poznamenal: „Potěšilo mě, když jsem byl osloven, abych napsal skladbu pro tento festival. Přemýšlel jsem také, kdo ji  bude hrát. Zvolil jsem milostné téma a skladbu věnoval Romanu Patočkovi, který se nedávno oženil. Název skladby La Valse de l'aventure v překladu zní Valčík jedné avantýry, ovšem avantýrou se v tomto případě myslí milostné dobrodružství.

Skladba plná energie a vášně se setkala s velkým ohlasem. Když dozněla, ozvalo se z publika "BRAVO!" a následoval bouřlivý potlesk. Ten přirozeně sklidily i skladby Mozarta, Brahmse, Dvořáka či Camille Saint Saënse.

Posluchači velmi ocenili nejen špičkové výkony interpretů, ale také zajímavé průvodní slovo, kterým jednotlivé části programu umělci doprovodili. Například na konto Sonaty A dur, op. 100 Johannese Brahmse houslista Roman Patočka prozradil: „Brahms sonátu napsal v roce 1886 během pobytu ve Švýcarsku. Jeden z jeho místních kamarádů byl pastor a básník, který k této skladbě později napsal verše, takže se dá přednést i v kombinaci s verši. Tato sonáta je nejkratší z Brahmsových sonát a říká se, že je nejlyričtější. První tři akordy jsou velmi podobné s Wagnerovou operou Mistři pěvci norimberští a Brahms  tím zřejmě vzdává hold Wagnerovi, kterého obdivoval.”

Závěr koncertu tvořila Introdukce a Rondo Capriccioso op. 28 francouzského skladatele Camille Saint Saënse, o níž se posluchači z úst Romana Patočky dozvěděli: „Saint Saëns napsal tuto skladbu pro španělského virtuosa Pabla de Saraseta, nejslavnějšího své doby. Původně ji zamýšlel jako první do svého prvního houslového koncertu, od toho však upustil a vznikla samostatná skladba, která je dnes velmi populární u všech houslistů.”

...a pak následovaly velké ovace vestoje, které vyústily ve dvojnásobný přídavek na rozloučenou. 

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků