Hlavní obsah
Foto: MDZ

Blackbird: Nominace na Thálii do Zlína pro Kateřinu Liďákovou

Širší nominaci na prestižní Cenu Thálie 2017 pro Kateřinu Liďákovou přineslo křehké drama Blackbird, které uvádí Městské divadlo Zlín v režii Petra Michálka v šatně orchestru, komorním prostředí pro třicet diváků.

Foto: MDZ
Blackbird: Nominace na Thálii do Zlína pro Kateřinu Liďákovou

Talentovaná herečka, která v posledních letech zazářila například v inscenacích My Fair Lady, Žítkovské bohyně, Blanche a Marie, Dobré mravy nebo Noc na Karlštejně, tuto zkušenost zažívá podruhé. V roce 2010 byla na návrh poroty zařazena do širších nominací na Cenu Thálie za mimořádný jevištní výkon v roli Jeleny v inscenaci Strýček Váňa pod režijním vedením Martina Františáka. V Blacbirdovi je spolu s hereckým partnerem Luďkem Randárem divákům doslova na dotek.

„Velké díky patří Petrovi Michálkovi, který text Davida Harrowera našel. To ocenění je pro nás všechny, nejen pro mě, ale i pro Luďka. Doufám, že to divadlu zase trošku pomůže,“ říká oceněná herečka. „Blackbird nabízí velmi silný příběh a jsem ráda, že nezapadl, protože má co říct. Je jiný, nenechá vydechnout. Je to nápor na soustředění i na emoce diváka, který nemá kam uniknout. Skýtá různé úhly pohledu na jednu konkrétní věc a každý si ten příběh může prožít podle sebe. Tak, jak mu to vyhovuje,“ doplnila.

Milostný příběh Uny a Raye, který Blackbird odkrývá, je drsný a temný. „Nebyla jsem si schopna představit, že něco tak naturálního najdeme odvahu udělat. Byl tam obrovský respekt. Uvědomovali jsme si, jak nás ten tvar převyšuje. Una je protřelá, zdánlivě sebevědomá mladá žena. Její dětství násilně ukončené. Zoufalá snaha po rehabilitaci oněch událostí a posléze snad i vztahu samotného ji přivede před několik zásadních otázek a čas na rozmyšlenou nemá skoro žádný. Vztek, lítost, ironie, melancholie, bezprostřednost, výbušnost, upřímnost i velkorysost. Se směsicí všech těchto vlastností jedná,“ přiblížila postavu Uny Liďáková.

Blackbird měl ve Zlíně premiéru v únoru 2017. Jde o druhý text současného skotského dramatika Davida Harrowera a doslova s ním dobyl celý svět. Po světové premiéře na festivalu v Edinburghu roku 2005 byl uveden v londýnském West Endu a získal Laurence Olivier Award za nejlepší hru roku 2007, byl uveden také v New Yorku a ve více než 40 zemích po celém světě. V roce 2008 byl recenzenty označen za hru, o které se v anglicky hovořícím světě nejvíce mluví. Harrower se při psaní inspiroval skutečným příběhem, zaujal ho novinový článek.

Městské divadlo Zlín se v nominacích na Ceny Thálie objevuje téměř každoročně. Proměnit se je podařilo už dvakrát – Heleně Čermákové (Júdit, 1999) a Petře Hřebíčkové (Maryša, 2008).

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků