Článek
Těmito slovy začíná nová kniha kastelána bíloveckého zámku Eduarda Valeše s názvem Příběhy bíloveckých domů, která bude slavnostně pokřtěna v průběhu vernisáže obrazů paní Rosany de Montfort, v sobotu 13. června po 16 hodině přímo na zámku.
Inspirací se pro autora stala Kronika Olomouckých domů, na kterou před lety narazil ve studovně olomouckého archivu. „Tenkrát mě napadlo, že bych se mohl podívat na jednotlivé bílovecké domy, které mají velice bohatou historii, zda neskrývají zajímavé příběhy. A prastaré archivní listiny opravdu začaly vydávat moc zajímavé příběhy a osudy lidí,“ popisuje prvotní impuls Eduard Valeš, který několik let čerpal informace nejen z historických dokumentů archivu v Opavě, Novém Jičíně a Olomouci, Národního památkového ústavu v Ostravě i Brně nebo městského úřadu v Bílovci, ale studoval dokonce dobový tisk z časů C a K monarchie v Rakouské národní knihovně ve Vídni a navštívil také Státní archiv a šlechtický archiv ve Vídni. Nezištné rady a pomoc mu poskytli rovněž vlastivědní badatelé a nadšenci, kteří mu nezištně zapůjčili historické fotografie, rytiny i mapy.
Knihu Eduard Valeš vydává po zhruba sedmi letech bádání, psaní a příprav. A tak již tuto sobotu se mohou zájemci začíst do poutavého příběhu bíloveckých domů i osudů zdejších obyvatel. Zjistí tak například, že poslední dny nejkrásnějšího domu bíloveckého náměstí – hotelu Pilsnerhof – se začaly odpočítávat na přelomu dubna a května 1945, kdy po osvobozovacích bojích po něm zbyla hromada sutin. Přitom historie tohoto právovarečného domu a zájezdního hostince s číslem popisným 53 (od roku 1890 pak 51) je zaručeně doložena již v 16. století. Kniha vypovídá i o příběhu Emilky Pivodové, která zákeřným způsobem připravila o život svého manžela v domě číslo 18 na dnes již neexistující Panské ulici nebo o historii měšťanského domu na náměstí, který v roce 1779 navštívil budoucí císař Josef II a v němž se později narodila postřihovačskému mistrovi Kirshovi půvabná dcera Berta, do které se zamiloval syn majitele bíloveckého zámku baron Hugo Karel František Maria Sedlnitzký z Choltic. Ten si Bertu i přes protesty svého otce vzal a prožili šťastný život.
„Na více než 140 stranách jsem se snažil zachytit nejen příběhy bíloveckých domů, v nichž žili řezníci, hodináři, ševci, lékaři, zvěrolékaři, celníci, kloboučníci, zlatníci, skláři nebo majitelé koloniálů či hostinců, ale i příběhy slavných rodáků z Bílovce, továrníků, generálů a dalších. Své místo zde mají také osudy lidí z panství bíloveckého zámku,“ navazuje autor.
Knihu vydalo Kulturní centrum v Bílovci s podporou města Bílovce. „Je až neuvěřitelné, jaké historické poklady v knize pan Eduard Valeš o našem městě shromáždil. Je to cenná publikace, kterou si s chutí přečte každý bílovecký patriot. A která navždy bude mít své místo v historii Bílovce,“ dodává starostka města Renata Mikolašová.