Článek
Za pár dní odstartuje pilotní ročník projektu Zlatá Koruna - Mekka varhaníků, jehož jste zakladatelem. Co vás vedlo k jeho uspořádání?
Vzhledem k tomu, že učím na Akademii múzických umění v Praze hru na varhany, dobře vím, jak obtížné je zvládnout náš nástroj na profesionální úrovni. Klamná představa o varhanách, zejména ze strany hráčů na jiné hudební nástroje, totiž je, že my máme proti nim situaci lehčí, jelikož náš varhanní tón je připraven už samotným nástrojem s jeho píšťalami. Nemusíme se prý nijak zvlášť starat, jen mačkat klávesy, zatímco třeba houslisté, violoncellisté nebo dechaři musí prsty či ústy nejen ladit, ale každý tón i fyzicky tvořit. Je to částečně pravda, naše zvuky jsou předem hotovy, svými prsty neovlivním u varhan ani výšku ladění ani dynamiku. Přesto, anebo právě proto, je kvalitní varhanní interpretace hodně obtížná. U hracího stolu je totiž často slyšet úplně něco jiného, než co vnímají lidé dole v kostele.
V jazykové příručce je u slova "meka" uveden význam "toužebný cíl". Je vaším záměrem, aby projekt tento smysl naplnil?
Jistě. Na začátku musíte především sdílet nadšení pro dobrou věc. Sám nezmůže člověk téměř nic. V tomto konkrétním případě je mým nejbližším spolupracovníkem a asistentem Pavel Svoboda, v současné době doktorand na HAMU a nedávný laureát soutěže J. S. Bacha v Lipsku, s nímž často mluvíme o tíživých problémech týkajících se varhan. Např. nabídka kurzů, které by se věnovaly historickým varhanám, je dost malá. Mekku varhaníků pořádá Kateřina Zahradníčková - agentura Voor Kunst TAAL ve spolupráci s penzionem U Klášterní sýpky ve Zlaté Koruně. Přihlásili se nám studenti z pražské HAMU, z Brna, z Opavy, ze Slovenska. Dobře vědí, že takové kurzy jsou důležitým profesním doplňkem ke cvičení ve varhanních třídách škol.
Jaký bude program kurzů?
Budou se střídat lekce u varhan, kterých se účastní všichni, s lekcemi individuálními i samostatným cvičením každého studenta. Varhany budou zkrátka znít od rána do večera. K dispozici budeme mít i klavichord a podnikneme i výlety za dalšími významnými nástroji v okolí Zlaté Koruny, např. do Vyššího Brodu. V pondělí 22. srpna bude ve 20 hodin koncert lektorů, na kterém kromě mne zahrají také profesor Stefan Baier z Řezna a Pavel Svoboda, ve čtvrtek 25. srpna budou ve stejný čas koncertovat frekventanti kurzů.
Stane se klášter Zlatá Koruna místem konání i příštích ročníků?
To ještě nevíme, přídomek Mekka varhaníků si zaslouží u nás vícero nástrojů. Žhavým kandidátem je v současnosti třeba Doubravník, brzy budou restaurovány i varhany v Polné. Jisté je, že právě venkovské lokality často oplývají prvotřídními nástroji.
Můžete představit nástroj ve Zlaté Koruně, který účastníci rozezní?
Postavil jej Abraham Starck z Lokte v roce 1699. Opraven byl v osmdesátých letech minulého století Vladimírem Šlajchem, jehož borovanská varhanářská firma před několika lety restaurovala taktéž Starckovy varhany v Plasích. Plasy byly Starckovým raným dílem, Koruna je opusem zralého mistra a je neskutečně krásná. Nástroj by ovšem potřeboval podobně gruntovní restaurování, jakého se už dočkaly Plasy. Uskuteční-li se, budeme se do Zlaté Koruny o to raději vracet.
Varhaník, cembalista a hráč na klavichord, improvizátor, skladatel a pedagog Jaroslav Tůma, zakladatel projektu Zlatá Koruna - Mekka varhaníků.
U těchto varhan se budou střídat lekce, kterých se účastní všichni, s lekcemi individuálními i samostatným cvičením každého studenta.