Hlavní obsah

Barokní areál Svatá Hora nad Příbramí, ideální místo na výlet nejen v babím létě

Novinky, Petr Hejna

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Národní kulturní památka a významné evropské poutní místo Svatá Hora je ideálním místem pro výlet nejen v letošním vrcholícím babím létě. Stejně jako lze vychutnat krásu architektonického členění a malířskou výzdobu ambitů, tak je možno dotknout se i barev podzimní přírody v okolním parku.

Foto: Petr Hejna

kostel v areálu na Svaté Hoře

Článek

Podle pověsti nechal ve 13. století na vrcholu kopce nad Příbramí vystavět kostel sv. Marii jistý rytíř jako díky za její ochranu před loupežníky. Tento vrch nad městem se nachází ve výšce 586 a dnes je na něm vybudován známý komplex, svázaný s kultem milostné sošky Panny Marie Svatohorské.

Počátky uctívání se podle pověstí vážou s polovinou 14. století, kdy působil arcibiskup Arnošt z Pardubic, který podle známé legendy sošku sám vyřezal z hruškového dřeva. Zásadní význam měl v historii Svaté Hory rok 1647, kdy do té doby prakticky neznámou kapli získal řád jezuitů, kteří ji podle plánů Carla Luraga a P.  Benjamina Šlajera začali od roku 1658 nákladně přebudovávat na velkolepý chrám. Hlavní výstavba komplexu proběhla v letech 1658 až 1675.  

Zdivo původní kaple je dodnes součástí zdiva celého klášterního komplexu. V centrální kapli se nachází velmi vzácná soška Panny Marie Svatohorské. Soška prý dostává čisté oblečení každý den a je tak každý den jinak ustrojena. Oltář, na kterém stojí, je zhotoven z 200 kilogramů ryzího stříbra.

Na výzdobě se podílela spousta významných barokních umělců, jako byl sochař Jan Brokoff, malíř Petr Brandl a další. Svatá Hora se vyznačuje nádhernou střední chrámovou stavbou baziliky Nanebevzetí Panny Marie Svatohorské, tyčící se na terase s balustrádou, obklopenou ambity s lunetovými obrazy a dalšími uměleckými prvky.

V rozích ambitů jsou čtyři osmiboké kaple - Plzeňská, Pražská, Mníšecká a Mariánská, s lucernami z let 1660 až 1667 podle plánů Carlo Luraga a s bohatou štukovou výzdobou od dalších italských umělců. V Pražské kapli v jihovýchodním rohu byl původně oltářní obraz Zvěstování Panny Marie od Petra Brandla z roku 1697, dnes k vidění v Národní galerii v Praze.

Pod Plzeňskou kaplí je grotta sv. Maří Magdalény z roku 1655. Ve výklencích jsou umístěny sochy z doby výstavby kaple k nimž byly později přidány další, nad hlavním výklenkem jsou erby zakladatele a jeho manželky. Hlavní vstup do areálu je od východu přes rozsáhlé dlážděné prostranství s mariánským sloupem z roku 1661 uprostřed.

Východní křídlo ambitů je uprostřed prolomeno Pražským portálem z let 1702 -1705 s plastikami proroků a svatých králů od J. Brokoffa. Nad sloupovým portálem uprostřed je socha Panny Marie Svatohorské od K. I. Dienzenhofera z roku 1732.

Z centra města se lze do atria kláštera dostat chodbou po schodišti, které má 363 stupňů. Svatohorské schody jsou dlouhé 450 metrů, toto původně odkryté schodiště, prvně připomínané roku 1685, bylo později zastřešeno a na jeho konečné architektonické podobě z let 1727 až 1728 se podílel Kilián Ignác Dienzenhofer. Na tyto „svaté schody“ se dříve vystupovalo v kleče.

K areálu Svaté Hory patří také několik památek stojících u poutního místa, např. kamenný sloup se zlacenou sochou P. Marie Svatohorské, sousoší Kalvárie z roku 1692, Svatohorský dub, Mariánská studánka a Křížová cesta.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám