Článek
Počátky hradu sahají do druhé poloviny 13. století (mezi léta 1270 – 1285). Byl postaven z nedvědického mramoru, proto se mu také někdy říká mramorový hrad.
Název hradu zřejmě vznikl z německého „Bärenstein“ (tj. medvědí kámen, v mineralogii také jantar), podle charakteru okolního kraje. Stal se hlavní rezidencí Pernštejnů a zachoval se dodnes ve své téměř autentické goticko-renesanční podobě tak, jak jej tento rod v první polovině 16. století dostavěl. Pernštejnové byli tehdy nejbohatším a nejmocnějším rodem Českého království.
Význam Pernštejna, vyjímajícího se jako architektonický diadém v zeleni lesů Českomoravské vrchoviny, vyvrcholil v 15. – 17. století, kdy se hrad stal centrem rozsáhlého panství a pevností, která hrála důležitou roli v bojích o Moravu. Zásluhou dokonalého opevnění potvrdil Pernštejn svou nedobytnost i za třicetileté války, kdy odolal síle švédské armády (roku 1645). V roce 1818 získal hrad rod Mitrovských z Nemyšle, kterým byl hrad v roce 1945 zkonfiskován.
Dnešní vzhled dala Pernštejnu zejména rozsáhlá přestavba hradu z 15. století v pozdně gotickém slohu, provedená za Vratislava z Pernštejna (do roku 1490). Raně gotické jádro ze 13. století s břitovou věží Barborkou bylo postupně obestavěno budovami tzv. Přihrádku a Pláště.
Neopakovatelnou malebnost Pernštejna spoluvytváří i vysazený vnější ochoz třetího patra. Současně byl hrad opatřen novým vnějším opevněním se třemi věžemi na nárožích vnitřního dvora a dvěma velkými předdvořími. Vnitřní mělo bránu chráněnou velkým barbakánem a vnější bylo opatřeno předsunutou mohutnou dělovou baštou u první brány. Tím se stala z Pernštejna nejvýznamnější památka fortifikační architektury v pozdně gotickém slohu.
Nejen z vnějšku, ale i uvnitř evokují místnosti, chodby, schody a zákoutí představu skutečného středověkého hradu. Na Pernštejně se zachoval cenný inventář, nástěnné malby, obrazy, sochy a reliéfy. Na průvodcovské trase si návštěvníci prohlédnou obdivuhodnou architekturu a sledují vývoj šlechtického sídla od jednoduchého hradu přes pozdně gotickou pevnost, renesanční palác, barokní, rokokovou a klasicistní rezidenci až po romantismus poloviny 19. století.
Hrad Pernštejn je jedním z hradů v Česku; které přitahují jak tuzemské, tak i zahraniční filmové štáby. Málokterý hrad figuroval v takové řadě filmů jako právě Pernštejn; natáčely se zde např. snímky Kam čert nemůže, Jak se budí princezny, Sedmero krkavců, Čert ví proč, Čarovné dědictví či V erbu lvice.
„Zahrada, založená počátkem 19. století v těsné blízkosti středověkého, autenticky dochovaného hradu Pernštejna, je v současné době v havarijním stavu. Vlivem téměř 90 let trvající minimální údržby pernštejnských zahrad trpí stavby drobné architektury osazené ve svažitém terénu i stromy. Obnova a následné zpřístupnění vrchnostenské zahrady umožní návštěvníkům vnímat hrad v jeho komplexnosti, podpora přispěje k uchování historického a kulturního dědictví pro další generace,” uvedl Mgr. Jan Cieslar; tiskový mluvčí Národního památkového ústavu.