Hlavní obsah
Francouzská filmová hvězda Annie Girardot v dobách své největší slávy. Foto: archiv autora

Annie Girardot hrála v dramatech i komediích, ale milovala také kabaret a šansony

V těchto dnech si připomínáme pět let od úmrtí slavné francouzské herečky Annie Girardot, kterou můžeme znát z celé řady i u nás uváděných filmů. Přitom francouzské publikum ji znalo rovněž jako úspěšnou televizní a divadelní herečku nebo šansoniérku.

Francouzská filmová hvězda Annie Girardot v dobách své největší slávy. Foto: archiv autora
Annie Girardot hrála v dramatech i komediích, ale milovala také kabaret a šansony

Pařížská rodačka Annie Suzanne Girardot se narodila 25. října 1931. Dětství prožila bez otce, který zemřel, když jí byly čtyři roky. Druhou světovou válku prožila s matkou a bratrem v Normandii. Na přání matky, která byla zdravotní sestrou, vystudovala i Annie tento obor, ale dlouho u něj nevydržela. Lákalo ji divadlo. Při práci navštěvovala dramatické kurzy, což ji inspirovalo k podání přihlášky ke studiu herectví na pařížské konzervatoři. A vyšlo to.

Svou hereckou kariéru začínala v padesátých letech v pařížských kabaretech a divadlech Comédie-Française nevyjímaje. První velkou roli dostala ve hře Dva na houpačce (1958). To už se začala objevovat ve filmech, šlo ale o vedlejší či epizodní roličky.

Hvězdu z ní udělal italský režisér Luchino Visconti, který ji obsadil do snímku Rocco a jeho bratři (1960). Tím herečka odstartovala úspěšnou filmovou kariéru, která vrcholila v sedmdesátých letech filmy, jako byly Stará panna (1972), Není kouře bez ohně (1973), Nejcennější, co mám (1976) nebo Prožít si své peklo (1977). Vesměs šlo o dramatické postavy či role šarmantních žen, které mají v životě jasno. Byla to plejáda filmů, které byly promítány i u nás a ve kterých byla dabována Věrou Galatíkovou.

To už patřila mezi nejzaměstnanější a nejpopulárnější francouzsky herečky. V roce 1975 byla oceněna za roli ve snímku Nejcennější, co mám francouzské prestižní cenou César, kterou získala o dvacet let později za svůj výkon ve filmu Bídníci 20. století.

Měla ale úspěch i v komediích jako Jako jeden hot a druhý čehý (1977), Něžné kuře (1978), Sukničkář (1979)  nebo Ukradli torzo Jupitera (1980).

V roce 1962 se Annie Girardot provdala za italského herce Renata Salvatoriho, s nímž má dceru Giuliu. Manželství ale po pár letech přestalo fungovat, třebaže trvalo až do Salvatoriho smrti v roce 1988. Mezitím herečka žila s francouzským hercem Bernardem Fressonem. Potom se stal jejím partnerem její další kolega Bob Decout, s nímž provozovala v Paříži divadlo.

Když jejich scéna zkrachovala a Annie Girardot se stala obětí bulvárního tisku, který nelichotivě poukazoval i na její problémy s dcerou, na delší čas se stáhla a nefilmovala. Alespoň měla více času na psaní - výsledkem byly dvě autobiograficky laděné knihy Horká krev a Obchody a návraty.

Později se před filmovou kariéru vrátila, objevila se například ve francouzsko-rakouském snímku Pianistka (2001), kde měla za partnerku jinou francouzskou hvězdu Isabelle Huppert. Hrála v televizi, nazpívala kolekci šansonů, svůj poslední film Boxes natočila v roce 2007.

K Česku respektive Československu měla Annie Girardot blízký vztah řadu let, přátelila se se slovenským hercem Ivanem Palúchem (v roce 1969 spolu hráli ve snímku Brzo bude konec světa). Na zlínském festivalu dětských filmů převzala v roce 2000 cenu Hvězda betlémská za celoživotní působení ve filmu. Autor tohoto článku má s ní navíc příjemnou zkušenost, tehdy mu poskytla rozsáhlé interview.

Posledních pět let života trpěla herečka Alzheimerovou chorobou, která znamenala konec její téměř šedesátileté umělecké kariéry. Zemřela 28. února 2011 v nedožitých osmdesáti letech.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků