Hlavní obsah
Foto: hrad Křivoklát

Alchymista Edward Kelley námětem Křivořezání i nočních prohlídek na Křivoklátě

Bájná postava alchymisty Edwarda Kelleyho a její příběhy jsou námětem řezbářů tvořících na nádvoří hradu Křivoklát (od 4. do 9. srpna). Akci nazvanou Křivořezání bude provázet sobotní zábavní program. Na závěr vystoupí skupina Kamelot s hostem Bohoušem Josefem. (místo P. Koláře a I. Csákové)

Foto: hrad Křivoklát
Alchymista Edward Kelley námětem Křivořezání i nočních prohlídek na Křivoklátě

Již po devatenácté se na hradě Křivoklát na dolním nádvoří pod širým nebem schází řezbáři, aby ztvárnili příběh alchymisty Edwarda Keleyho.

„Letošní téma ztvárňuje zejména postavu záhadného alchymisty Magistra Kelleyho, ale je zde k vidění i alchymistická laboratoř v podání Oskara Podávky,” uvedla Hana Jurčková z hradu Křivoklát.

„Letos se akce účastní známí řezbáři, např. Petr Havlíček, Oskar Podávka, Jan Maxa, Pavel Balcar, Pavel Burger, Kamil Ostrči. Letos také poprvé přijela rodina Samkova s desetiletým velmi nadaným synem, který se řezbám věnuje od svých devíti let,” dodala Hana Jurčková.

Alchymistův příběh

Příběh alchymisty Edwarda Kelleyho začíná v roce 1. srpna 1555 v Dencesteru v Anglii. Původně se jmenoval Talbot a studoval lékařství na univerzitě v Oxfordu, ale když mu za padělání úředních listin uřízl kat oba ušní boltce, změnil si jméno na Kelley a nechal si narůst dlouhé vlasy.

Od krčmáře jednou odkoupil jakýsi alchymistický spis a nádobu s tajemným práškem. Protože byl nedostudovaný lékař a nějaký čas se živil jako lékárník, latinský text ho zaujal a přivedl k zájmu o alchymii a nakonec i do laboratoře Johna Dee. Dee se tehdy zabýval věštěním z křišťálové koule. Protože nebyl dostatečně senzibilní, používal k věštění právě Kelleyho. Díky tomu se Kelley stal nepostradatelným a mohl ho doprovázet do Polska a pak i do Čech.

Zde pobýval ve službách Viléma z Rožmberka, kde se pokoušel o výrobu zlata.  Brzy získal jeho přízeň, když ho údajně vyléčil z těžké nemoci. Sláva Kelleyho se začala rychle šířit. O jeho alchymickém umění se doslechl císař Rudolf II.  Po svém rozchodu s Johnem Dee získal jeho přízeň, a ten ho povýšil do šlechtického stavu a pasoval na rytíře z Imany. Zároveň si císař vyžádal jeho návrat do Prahy.

Když Kelley dosáhl ve svých pokusech jistých úspěchů, začala mu alchymie vynášet slušné peníze. Mohl si koupit dvanáct domů v Jílovém u Prahy a později dokonce pivovar, Vilém z Rožmberka mu zase věnoval několik vesnic. K tomu si ještě koupil dva domy v Praze.

Jeho žák, český alchymista Matyáš Erbinäeus, například tvrdil, že na vlastní oči spatřil jím vyrobený elixír života. Alchymisté však přísně tajili podrobnosti o svých pokusech.

V dubnu 1591 při hospodské hádce odhalil císařský úředník Jiří Hunkler, že alchymista nemá uši a nazval ho podvodníkem. Kelley vyzval Hunklera na souboj a v potyčce ho zabil. Krátce před tím císař souboje zakázal. Alchymista se chtěl spasit útěkem k Vilémovi z Rožmberka, ale v Soběslavi byl dopaden a uvězněn na Křivoklátě. O pobytu Kelleyho na hradě vypráví příběh v nočních prohlídkách.    

Magistr Kelley ožívá...

Kostýmovaná noční prohlídka hradu s divadelním představením s tajemnou postavou Magistrem Edwardem Kelleym přinese v několika historických obrazech také jeho příběh. Na programu je 8. a 30. srpna, vždy od 20, 21, 22 a 23 hodin.  

O akci na hradě Křivoklát píšeme také v článku Na Křivořezání parním vlakem.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků