V Klementinu připomenou první betlém, vystaví unikáty z cukru, chleba i vosku

Výstavu budou tvořit exponáty z různých oblastí proslulých výrobou betlémů z celé České republiky. Výroba scény Ježíškova narození zasáhla do různých oborů, které sice s betlémářstvím nemají zdánlivě nic společného. Zvláštní sekce bude vyhrazena cukrářství s důrazem na výrobu perníku. Návštěvníci si prohlédnou malované papírové kousky, ale nebudou chybět ani raritní kousky z neobvyklých materiálů jako je cukr, chleba, vosk, hlína sádra, durolin a umělá hmota.

„Cukrové“ betlémy se vyráběly spojením zhruba osmi dílů cukru a jednoho dílu tragantu. Hmota se důkladně prohnětla, poté mačkala do forem a případně po vyjmutí z forem omalovávala.

Tragant je lepkavá a slizovitá pryskyřice vytékající při poškozování kůry keřů rodu Astragalus. Představuje jeden z nejstarších přírodních emulgátorů, který se již na přelomu 18. a 19. století používal například při výrobě imitací stolního nádobí, ale později zejména v potravinářství.

Přibližně od roku 1830 jej začali používat v cukrářské firmě bratří Bauerů v německém Biberachu jako přísadu do bonbonů, cukrářských ozdob a mimo jiné také pro výrobu betlémských figurek.

Tragant jako velmi tvárný materiál a přitom vizuálně efektní se začal prosazovat při výrobě betlémů nebo drobných upomínkových předmětů spjatých s poutními místy. Pro svou křehkost musely být figurky chráněny skleněným poklopem nebo skříňkou.

Nejstarší betlém pochází z 2. poloviny 18. století, z hlediska časového rozložení budou vystavena díla vyrobená od období baroka až po konec druhé světové války.

„Návštěvníky jistě upoutají dva mechanické betlémy, nebo největší exponát, který měří 110 cm na výšku a 220 cm na šířku. K nejmenším patří nesmírně křehké betlémy z cukru, které se musely dávat pod skleněný poklop, aby vydržely,“ láká na zajímavosti kurátorka výstavy Romana Trešlová, ředitelka Muzea betlémů Karlštejn, které se podílelo na výstavě společně s Národní knihovnou ČR.

„Mně připadá nejzajímavější betlém z papírmaše (směs lepidla, vody a drceného papíru), který vytvořil Karel Svolinský. Není to prvoplánově krásný betlém, ale je v něm velmi věrně zachycena drsná krása zimní krajiny,“ připojuje ještě svůj osobní tip.

O Vánocích se tradičně narození Krista inscenovalo, proto se ve starých zápisech těžko odlišuje divadelní představení od statického betléma.

„Spojení s Klementinem je nasnadě, protože velké zásluhy o počátky stavění betlémů v Čechách patří právě jezuitskému řádu, který se snažil přiblížit věřícím okolnosti Kristova narození a umožnit jim prožít vánoční mystérium,“ vysvětluje Irena Maňáková, ředitelka odboru komunikace Národní knihovny ČR.

Zájemci se mohou zamyslet nad svým vztahem k betlémům a i k vánočním svátkům v rámci hry Co pro Vás znamená betlém? Ta byla inspirována 150 let starým vyznáním betlémáře, který na ústeckoorlické malované figurce zanechal své vysvětlení, proč betlémy maluje.

Výstava bude otevřená od 16. listopadu do 6. ledna 2013. Přístupná bude každý den včetně všech vánočních i novoročních svátků od 9 do 18 hodin. Na Štědrý den bude otevřeno od 9 do 15 hodin. Plné vstupné je 50 Kč, snížené vstupné pro děti do 15 let, studenty, seniory a ZTP je 30 Kč, děti do 5 let mají vstup zdarma. Pedagogický dozor doprovázející školní skupinu, děti do 5 let a držitelé průkazu ZTP/P mají vstup zdarma.