Hlavní obsah
K nejoblíbenějším patří retro kolekce. Foto: Petr Horník, Právo

Továrna, kde vznikají nejžádanější vánoční ozdoby

V lihovém kahanu hoří jasný plamen. Teplota: 900 stupňů. Ze skleněné, asi dvaceticentimetrové trubičky s válečkem na konci vytvaruje zručná foukačka během pár sekund baňku. Není tlustší než pár desetin milimetru. Co ji čeká, než zazáří na vánočním stromku jako ručně malovaná ozdoba?

K nejoblíbenějším patří retro kolekce. Foto: Petr Horník, Právo
Továrna, kde vznikají nejžádanější vánoční ozdoby

„Zkušená foukačka zvládne za směnu asi devět set koulí. Volnější tvary, jako třeba vánoční špičky, jsou pracnější. Zatímco baňku se lze solidně naučit v řádu několika měsíců, vyfouknout větší bezchybnou špičku se člověk učí i roky,“ tvrdí Libor Kavan, ředitel firmy Glassor, kde se vánoční ozdoby vyrábějí již bezmála čtvrt století.

Když se v devadesátých letech pustil do jejich výroby, začínal s provozovnou v podkrkonošských Hořicích určenou k demolici.

Nyní třpytivou krásu vyváží do celého světa a zdatně konkuruje strojově vyráběným, lacinějším ozdobám.

Databanka vánočních ozdob

Ač je konkurence strojní výroby značná, firma vsadila na ruční práci s filozofií co kus, to originál. A ono to vychází. Koule s příběhem, které prošly rukama řemeslníků, mají své zákazníky po celém světě.

Stříbro se nanáší kvůli jasnosti barev a zvýraznění dekoru. Bez stříbření by byla baňka průhledná.

„Ne, nemáme v létě zavřeno. Výroba jede nepřetržitě. Každý rok vypustíme do světa kolem 150 tisíc nových kousků, ale prodá se jich mnohem víc,“ říká ředitel Kavan a otvírá nenápadné dveře.

V policích je tu vyrovnáno kolem čtyř tisíc keramických i železných forem. Železné jsou prý přesnější, sklo do nich lépe zatéká. „Tohle je naše databanka,“ směje se ředitel Kavan a ukazuje do polic.

„Některé formy jsou staré i třicet let a nové stále přibývají. Ty starší často křísíme k životu. Retro kolekce jsou mezi zákazníky stále oblíbenější.“

Najdou se tu skutečné unikáty. To když někdo objeví na půdě polámanou vánoční ozdobu po prababičce a zanese ji sem. Obvykle se podaří cenný kousek zrekonstruovat a vyrobit formu na jeho další odlití.

Stříbro a lázeň

Co se ale děje se skleněnou baňkou dál? Putuje do stříbřírny. Tenkou hadičkou se do každé z nich napustí několik mililitrů stříbrného roztoku. Baňka se ponoří do vodní lázně zahřáté na padesát stupňů a po vytažení září stříbrem. Může pokračovat do smáčírny.

„Stříbro se nanáší kvůli jasnosti barev a zvýraznění dekoru. Bez stříbření by byla baňka průhledná.

I tento efekt u některých ozdob využíváme, většina se však stříbří,“ vysvětluje Libor Kavan.

V největší oblibě zůstávají tradiční barvy.

Foto: Petr Horník, Právo

Ve smáčírně je pronikavě cítit pach barev. Tady koule získávají svůj barevný odstín.

Do kbelíku s bílou barvou vedoucí výroby namočí asi třicet baněk. Pomalu projedou strojním tunelem, kde je usuší horký vzduch. Hotovo. Vzhůru do malírny!

Kamínky a třpytky

„Jedna, dva, tři.... deset,“ počítá potichu paní, která se malování vánočních ozdob věnuje už čtvrt století. Odpočítává třpytivé kamínky, které musí umístit na přesně určená místa. Vzorově vymalovaná koule jí visí před očima.

Dekor letošní nové kolekce Mrazivá něžnost patří k těm složitějším. Jemně růžové a bleděmodré tóny jsou zdobeny něžným bílým vzorem.

Foto: Petr Horník, Právo

„Každá ozdoba je originál, nikdy nejsou dvě zcela stejné,“ říká malířka. Za směnu v průměru zvládne ozdobit kolem stovky koulí.

V poslední době jsou oblíbené vánoční baňky s nápisy. Vidím na nich slova jako Babička, Maminka, Terezka nebo Adam. Na některých je napsáno, že tyhle Vánoce jsou ty první. Novopečení rodiče jimi zdobí stromeček pro své miminko. Některé nápisy jsou na zakázku a bývají i neobvyklé.

„Stalo se, že kamarádi z hecu nechali na ozdobu napsat stručnou připomínku trapasu, který se někomu z nich během roku stal,“ podotýká Libor Kavan.

Pomalované ozdoby se uloží do krabic, opatří knížečkou, která vypoví jejich příběh, a hurá k zákazníkovi.

Dinosaurus i mořská panna

A jak vypadaly úplně první skleněné vánoční ozdoby? Jako jablíčka. Těmi červenými se stromky spolu s ořechy a perníčky zdobily původně. Jenže roku 1858 přišlo extrémně suché léto. Úroda byla malá a v zimě se jablíček na vánoční stromky nedostávalo.

Tehdy sklářský mistr z Goetzenbrucku z Alsaska dostal nápad. Ze skla vyfoukl několik barevných koulí. A měl úspěch. Dokonce takový, že se novinka rozšířila do mnoha zemí po celém světě.

Množství barev a tvarů ozdob je dnes nepřeberně. Ve vzorkovně firmy se nestačím divit. Ve vánočním provedení tu vedle mořské panny visí dinosaurus, štěně, co vylézá z boty, je tu papoušek, medvídek Pú, hudební nástroje i čarodějnice.

„Zákazníci mají nejrůznější představy, čím by se chtěli kochat. Snažíme se je vždy splnit,“ tvrdí designérka Marianna Malíková. Absolventka oboru design skla tu pracuje druhým rokem. Za tu dobu již stihla navrhnout několik nových kolekcí a sérií ozdob.

Designérka Marianna Malíková

Foto: Petr Horník, Právo

„Některá přání jsou bizarní. Naštěstí máme velmi šikovného modeláře, který má velkou představivost. Umí vytvořit model podle kresby, fotky, hračky. Pro mnohé zákazníky je konkrétní ozdoba srdeční záležitost. Často nám také líčí, jaké byly ozdoby v dobách jejich dětství, co si pamatují, že viselo na stromečku a co mívala babička na půdě. A chtějí to vyrobit.“

Podle Malíkové právě retro kolekce patří k nejoblíbenějším. Nostalgie a stesk po dětství se odráží v poptávce po figurkách a ozdobách, které frčely v sedmdesátých a osmdesátých letech.

Jak odpočívá designérka

„Inspiruju se úplně vším,“ říká Marianna Malíková, když si prohlížím stovky dekorů, barev a maleb. „Vám se líbí ty černé baňky, že?“ zaregistruje můj zájem o impozantní temné ozdoby zdobené zlatě.

„Někteří zákazníci si je žádají, ale trendem rozhodně nejsou. V největší oblibě zůstávají tradiční barvy jako je červená, bílá a zelená.“

Co si na stromek sama designérka zcela jistě nepověsí, jsou ozdoby vyráběné strojově. „Poznám je už z dálky, podle masivní záponky. Tolik řemeslníků tady odvádí tu nejlepší práci, a já abych si pověsila na stromek výlisek? To ne,“ směje se.

„O dekorech přemýšlím, kudy chodím. Všimnu si nějaké barvy, a hned mi jede hlavou, k jakému tvaru by se hodila. Vloni jsem si na Vánoce chtěla odpočinout, proto jsem na očích nemohla mít své výtvory. Pořád bych přemýšlela, co by šlo ještě vylepšit, dotáhnout. Tak jsem stromek ozdobila čistě bílými baňkami bez jakéhokoli vzorku. A měla jsem klid!“

Může se vám hodit na Firmy.cz:
yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků