„Tradiční jsou sledi, a to na nejrůznější způsob. Například po řecku, v majonéze, v rajské omáčce a podobně,“ říká publicistka Małgorzata Jakubisiaková z Varšavy.

„Před večeří, která začíná v okamžiku, kdy na nebi vyjde první hvězda, dostane každý stolovník oplatku ve tvaru hostie. Tu mu podá nejstarší člen rodiny,“ dodává.

Celkem zahrnuje polská štědrovečerní večeře dvanáct různých druhů jídel. Kromě už zmíněných ryb se servíruje polský boršč, což je v podstatě česnečka s červenou řepou. K nim Poláci přikusují uška (ouška, podle tvaru – pozn. redakce), tedy malé pirožky plněné houbami.

Zdobené cukroví na polském štědrovečerním stole chybí

„Pečeme i velké pirohy s kapustou, jíme hrách s kapustou a nudle s mákem. Tradičním pokrmem je sladká kutia, připravovaná z pšenice, medu, máku a ořechů,“ pokračuje paní Goša, jak se v Polsku zkráceně a důvěrně říká Małgorzatám. „Na stole nechybí ani kompot a sušené ovoce,“ podotýká.

Na polském vánočním stole ovšem nenajdete drobné cukroví. Žádné pracny, vanilkové rohlíčky, linecká srdíčka či kolečka ani vosí hnízda, které jsou v Čechách a na Moravě samozřejmostí.

„U nás pečeme tři druhy sladkého pečiva. Makovec, sérnik a perník,“ vysvětluje Goša Jakubisiaková. Makovec je vlastně závin s mákem, ovšem bez jablek. Sérnik připravují polské kuchařky z vajec, mléka, másla, mouky a cukru. Perník se pak nijak neliší od toho, který známe i my. O prvním a druhém vánočním svátku už je na stole běžně maso. Pije se pivo, víno a další alkoholické nápoje, například vodka, jež ostatně je tradičním polským nápojem.