Vlastimil Harapes vždy uřízne na zahradě jehličnatou větev, dá ji do vázy, přidá cesmínu, svíčku a vše nazdobí jako vánoční stromeček. Nemusí proto litovat, že kvůli jeho vánoční výzdobě bylo nutné uříznout celý mladý smrček.

Kdysi se stávalo, že o Vánocích jako sólista Národního divadla ještě vystupoval na pódiu, to si dnes v jednašedesáti  už rád odpustí. "Všichni už si teď potrpíme spíš na klidné svátky," potvrzuje.

Lituje však, že každý rok rolem něj přibývá i lidí, se kterými si u štědrovečerního stolu již nikdy nesedne. Harapesovi rodiče i sestry již bohužel nejsou mezi živými.

I přesto si ale snaží Vánoce užít alespoň gurmánsky. "Na stole samozřejmě nesmí chybět pravý obalovaný kapr s bramborovým salátem. A nezbytným hubníkem, podkrkonošskou houbovou specialitou.

"S přítelkyní Eliškou si poté otevřeme dobré šampaňské a snažíme se myslet jen na ty krásné věci, které nás čekají," říká Vlastmil Harapes.