Nina Simone

Nina Simone patří k těm umělcům, jejichž význam se nemusí dokazovat počtem prodaných zvukových nosičů. Má dodnes vliv na mnoho mladších zpěvaček a její melodie přežily už desítky let. Neustále se vracejí ve filmech (viz Tajnosti s Ivou Bittovou) či v podobě samplů na deskách mladších muzikantů, kteří si cení její geniality stejně jako kritici a náročnější posluchači.

Nina Simone se narodila v roce 1933 a slávy se dočkala hlavně v 50. a 60. letech minulého století, její vliv je ale v hudbě cítit dodnes. Původně studovala klasiku, prosadila se ovšem v jazzu, soulu a gospelu. Měla velmi neobvyklý hlas, téměř mužský, a její hluboko posazené vibrato vynikalo zejména v táhlých bluesových skladbách, které sálaly nenapodobitelnou, těžkou melancholií.

K jejím nejslavnějším nahrávkám patří Little Girl Blue, I Put a Spell On You, Feeling Good, Don't Let Me Be Misunderstood, Sinnerman nebo To Be Young, Gifted and Black.

Ještě v 50. letech chtěla hrát jen vážnou hudbu, ale musela si přivydělávat v barech, a tak byla nucena začít zpívat. Vymyslela si jméno Nina Simone, protože se bála, že její věřící matka by nesnesla, aby hrála blues, tedy "ďáblovu hudbu". V té době bylo v USA běžné, že na koncerty chodili kazatelé a žádali zastavení produkce, protože blues prý pochází od satana. Zejména jim vadilo míchání gospelu a blues, kterým proslul třeba Ray Charles.

Během šedesátých let se stala Nina Simone poměrně slavnou, ale stále se setkávala s rasovou diskriminací, na což reagovala mimo jiné v písni Mississippi Goddam, která byla v některých jižanských státech USA zakázaná, a v coververzi slavné písně Billie Holiday Strange Fruit. Celkově vydala asi čtyřicet desek a dočkala se velké popularity v Evropě, kde ve stáří i žila. V roce 2003 zemřela ve Francii.

Nina Simone stále patří k nejvlivnějším umělcům. Mladí zpěváci a zpěvačky ji uvádějí jako svůj vzor, její hudba byla použita v mnoha filmech a dnešní hudebníci velmi rádi používají samply z jejích desek.