Řidič nemusí za smrt spolujezdce pykat, soudy začaly zajímat pásy

To je i případ Jaroslava Hraběty z Volduch na Rokycansku, který loni v září nevybral zatáčku a narazil do stromu. Dva spolujezdce vážně zranil, třetí zemřel po převozu do nemocnice.

Přestože státní zástupkyně řidiče obžalovala kromě ublížení na zdraví také z usmrcení z nedbalosti, od Okresního soudu Plzeň-jih odešel ve středu s podmínkou jen za způsobení těžké újmy.

Nehodu tehdy nepřežila 30letá žena, která seděla na zadním sedadle a nebyla připoutaná. Náraz v přibližně sedmdesátikilometrové rychlosti ji vymrštil a úder do hlavy jí způsobil zlomeninu lebních kostí s poškozením mozku.

Podle znalce Hynka Řehulky z Ústavu soudního lékařství v Plzni by s největší pravděpodobností ke smrtelnému poranění hlavy vůbec nedošlo, pokud by pasažérka měla zapnutý bezpečnostní pás.

„Zabránil by nekontrolovatelnému pohybu těla dopředu, a tím i nárazu hlavy na pevnou součást interiéru vozidla,“ prohlásil před soudem Řehulka. S ohledem na rychlost vozidla v okamžiku dopravní nehody ale znalec připustil, že by žena mohla být vážně zraněna i se zapnutým pásem.

„Jeho účinnost je nejvyšší při čelním střetu v rychlosti do šedesáti kilometrů v hodině. Pak působí jako pevná překážka a může způsobit poranění jako zlomeniny žeber nebo hrudní či lícní kosti. Při vyšších nárazových rychlostech pak i poranění vnitřních orgánů,“ upřesnil znalec. A právě s ohledem na jeho závěry soud upravil původní skutek.

„Obžalovanému bylo kladeno za vinu usmrcení z nedbalosti. Poškozená ovšem nesplnila povinnosti přepravované osoby podle zákona o provozu na pozemních komunikacích, které jí ukládají být za jízdy připoutána k sedadlu bezpečnostním pásem, pokud je jím sedadlo vybaveno,“ uvedla předsedkyně senátu Simona Kuboušková.

V tom spatřuje rovněž její spoluzavinění, co do následků nehody. „Byť v žalovaném případě řidič neodpovídá podle trestního zákoníku za následek v podobě smrti u spolujezdkyně, je nutné říci, že z pohledu morálního za takovou smrt odpovídá, protože pokud by nebyla dopravní nehoda, nedošlo by k žádným následkům,“ dodala soudkyně Kuboušková.

Navíc Hraběta neměl řidičák, čtyři měsíce před nehodou mu ho kvůli ztrátě zdravotní způsobilosti odebral správní orgán. Trpí totiž epilepsií. „Pokud řídil, tak to je velmi nezodpovědný přístup a za ještě nezodpovědnější přístup soud považuje to, že kromě sebe do vozidla nabral další tři osoby,“ zdůraznila Kuboušková.

Soud nakonec Hrabětovi uložil za těžké ublížení na zdraví a maření výkonu úředního rozhodnutí dvouletý trest vězení s podmíněným odkladem na 3,5 roku a šestiletý zákaz řízení všech motorových vozidel.

„Soud při rozhodování o výši trestu musel přihlédnout k tomu, že z původní trestní sazby od jednoho roku do šesti let jsme se posunuli na šest měsíců až čtyři leta. Vzhledem k dosavadnímu řádnému životu obžalovaného mu bylo umožněno takový trest vykonat jako podmíněný s dostatečně dlouhou zkušební dobou, aby obžalovaný prokázal, že se jednalo o ojedinělý exces v jinak řádně vedeném způsobu života,“ vysvětlila soudkyně. Rozsudek není pravomocný, jak žalobkyně, tak obhájce si nechali lhůtu na případné odvolání.