„Budu vás žalovat za morální újmu, diskriminaci a ponižování, pokud nebudete mluvit ukrajinsky,“ pohrozila obchodu na sociálních sítích. „Jsem Ukrajinka a přeji si, aby na Ukrajině byly služby dostupné v ukrajinštině,“ dodala.

Část uživatelů ji odsoudila, další ocenili. „Spousta lidí ignoruje ukrajinštinu a slušné napomenutí nevnímá,“ myslí si například Inna. Bloger Oleh však soudí, že hrubost podněcuje národnostní rozepře. „Lidé pak berou do rukou samopaly,“ reagoval s tím, že právě jazykové zákony byly jednou z jisker, které roznítily trvalý konflikt.

Předseda parlamentu Andrij Parubij vyzval před časem poslance, aby mluvili výhradně ukrajinsky. „Ani ve Francii, ani v Německu, ani v USA to není možné… Ukrajinská ústava stanoví, že státním jazykem je ukrajinština. Musíte mluvit ukrajinsky,“ žádal poslance Opozičního bloku, kteří z velké části zastupují východní regiony.

Zákon ruštinu nezakazuje

Ti se však hájí, že jejich voliči mluví převážně rusky a že jim tudíž vycházejí vstříc. Navíc zákon, který dosud platí, jim ruštinu nezakazuje.

Potenciální jazykové restrikce se nicméně nelíbí ani některým výrazným kritikům Ruska. „Když budeme zemi rozdělovat podle toho, jakým jazykem kdo mluví, pak nám tady opět zavládne Ruská federace. To vám zaručuji,“ upozornil poslanec Anton Geraščenko, který působil jako poradce ministra vnitra Avakova a patřil s ním mezi aktivní protagonisty Majdanu.

Oba pocházejí z oblastí, kde má ruština tradičně silnou pozici. Ani jeden se ukrajinsky plynně vyjadřovat neumí, ač většinu života strávili na Ukrajině.