Pražská zoo v současnosti chová 33 varanů. Devatenáct z nich jsou mláďata, která se vylíhla na přelomu roku.

„Jména dostávají až v dospělosti, kdy se začínají projevovat jako individuality. Nejstarší varanka a zakladatelka trojského chovu, která je babičkou nedávno narozených mláďat, se jmenuje Aranka a je jí úctyhodných 17 let. Obývá skleník zvaný Rinča (podle indonéského ostrova, odkud varan pochází, pozn. red.) společně se svou dcerou Stříbřenkou a samcem Rakastanem. Jejich potomstvo činí sedm bratrů, kteří se jmenují Primus až Septimus,” řekl Novinkám kurátor plazů v pražské zoo Petr Velenský.

Video

Krmení varanů v pražské zoo. Zdroj: Novinky.cz

Co se týče krmení varanů, dělaly podle něj zoologické zahrady dlouhou dobu zásadní chybu.

„Krmily totiž varany příliš často, kvůli čemuž zvířata tloustla a předčasně umírala. Pražská zoo v roce 2006 přešla na způsob zvaný hodokvas a půst, který odpovídá jejich loveckému režimu v přírodě,” vysvětlil Velenský.

Krmení varanů komodských v pražské zoo

Krmení varanů komodských v pražské zoo

FOTO: Foto Zoo Praha, Petr Hamerník

Poznamenal, že varani jsou schopni naráz sežrat zvíře, které váží i přes polovinu jejich hmotnosti.

„Když uloví kořist, tak ji žerou několik dní, až se přecpou k prasknutí. Na další úlovek totiž čekají v průměru měsíc. Během této doby se postí a ztrácejí tukové zásoby i jiné tělesné zásoby. Důležité je poskytnout jim nejen maso, ale i kosti, kůži, chlupy a vnitřnosti,” popsal Velenský způsob krmení.

Veřejnost z krmení dlouho nic neměla, neboť varani dostávali nažrat v místnosti v zázemí. V listopadu 2015 je zoo zkusila poprvé nakrmit veřejně. Krmí se většinou jednou za 3 až 4 týdny, vždy v sobotu ve 13 hodin.

Čtvrtky koz nebo ovcí se spouští do výběhu na zvláštních kolejničkách, varani se k nim seběhnou a vykusují z nich maso, také se snaží celou nohu utrhnout z řetězu a polknout.

Největší ještěr na světě, varan komodský, kterému se někdy říká i komodský drak, je vrcholovým predátorem – kromě velkých savců dokáže napadnout, usmrtit a sežrat i člověka. „Pochází z několika ostrovů v národním parku Komodo v Indonésii, objeven byl relativně pozdě, až v roce 1912,” sdělil Velenský.

„Pozemní krokodýl” se dožívá až 27 let

Varan svým vzhledem vzdáleně připomíná krokodýla, na rozdíl od něj má ale menší a jemnější šupiny.

„Ačkoli s ním není příbuzný, u domorodců se pro něj vžil název Buaja darat (pozemní krokodýl). Dorůstá až do tří metrů a váží maximálně 100 kilogramů, dospělí samci mají v průměru 250 až 270 centimetrů a 40 až 70 kilogramů, samice jsou menší, váží okolo 20 až 40 kilogramů a měří 220 až 240 centimetrů,” uvedl kurátor.

V rámci plazů jsou varani výjimečně inteligentním druhem – poznávají lidi, jsou schopni se s nimi skamarádit, nechají se někdy podrbat a je možné je i vycvičit.

Chovatelé by však neměli opomenout jejich „dračí“ povahu, varani jsou často agresivní k sobě navzájem, samec je dokonce schopen samici zabít. Ostatně čtvrtou nejčastější kořistí varana komodského je varan komodský.

Varani mají jedové žlázy, které používají při lovu. V současnosti jsou proto považováni za největšího jedovatého živočicha na světě. Další z jeho domorodých jmen je biscobra, tedy „dvakrát jedovatější než kobra“.

Zajímavým objevem byla fakultativní partenogeneze nepohlavním způsobem – pokud varaní samice nemají k dispozici samce, dokážou se v krajním případě oplodnit samy. Procento vylíhlých vajec vzniklých partenogenetickým způsobem je ale výrazně nižší než když dojde k běžnému styku.