„Jedna zakladatelská populace se zde usídlila a odolávala drsným podmínkám Arktidy po více než pět tisíc let,“ uvedl doktor Maanasa Raghavan z dánského muzea dějin přírody, vedoucí autor studie, kterou zveřejnil časopis Science.

Paleoeskymáci byli zřejmě tvůrci dvou pravěkých kultur, starší kultury Saqqaq a mladší zvané Dorset, které v Arktidě odhalili archeologové. Ta druhá náhle zmizela někdy před sedmi sty lety, v době, kdy Čechám vládli Lucemburkové.

Vědci nezjistili žádné překrývání genetické výbavy Paleoeskymáků s Inuity, tedy dnešními Eskymáky, kteří rovněž přišli ze Sibiře, ovšem nejdříve někdy před tisíci lety.

Vymření, nebo genocida?

Znamená to, že obě populace se mezi sebou nemísily. Shody s dávnými obyvateli Arktidy nenašli genetici ani mezi indiány, jejichž dvě osidlovací vlny dotvořily nynější obraz osídlení kanadské Arktidy v její jižní části.

Vymizení „celé populace, celé kulturní tradice během 100 až 150 let“ je podle profesora Williama Fitzhugha ze Smithsonian Institute ve Washingtonu záhadou. Lze předpokládat, že Inuité, kteří dnes sídlí na nejzazším severu, přišli až po vymření Paleoeskymáků – anebo že se o jejich zánik sami postarali.

Inuitské pověsti však zmiňují pouze přátelské vztahy s „ušlechtilými obry“, jak označují dávné obyvatele Arktidy. „Nemáme žádný dobrý důkaz o nepřátelství mezi dorsetským lidem a lidem kultury Thule,“ podtrhl Fitzhugh.

Neexistence dokladů o výměně genů mezi oběma populacemi podle něj spíše naznačuje, že Paleoeskymáci zanikli ještě před příchodem lidu kultury Thule. Nositeli této kultury byli dnešní Inuité. Zajímavé je, že zánik Paleoeskymáků spadá do stejné doby jako vymření zbytků někdejší vikinské populace v Grónsku, k němuž výrazně přispělo zhoršení přírodních podmínek.