Článek
Působení ve sparťanském souboru, kde strávil deset let a minulý soutěžní ročník dokončoval v roli kapitána, považuje liberecký odchovanec Nedvěd už za uzavřenou kapitolu. "Nejraději budu samozřejmě vzpomínat na mistrovské tituly z let 2000 a 2002. Ve Spartě mám stále pár přátel, kteří tam i po letošní velké personální obměně zatím zůstali," tvrdí jeden z někdejších hráčských symbolů holešovického celku.
S hokejisty Sparty se obrovitý zadák potkal na ledě po svém letním přestupu už dvakrát v právě probíhajícím Tipsport cupu. "Bylo to zvláštní, protože předtím jsem hrál proti Spartě naposledy v roce 1992 při krátkém angažmá v Olomouci," listuje v paměti protřelý hokejista, který v úterním pohárovém duelu pokořil i svého dlouholetého spoluhráče a kamaráda Petra Břízu v brance soupeře. "Ten gól ale nic neznamenal, protože jsme prohráli 2:5. Raději bych si ho ušetřil do extraligy. To budou mnohem vyhecovanější souboje, zatímco teď jde pořád o přípravu," podotýká Nedvěd.
Porazili CSKA, ale...
Jak je spokojen s dosavadními výkony a výsledky mužstva? "Ve čtvrtek jsme sice porazili CSKA Moskva, ale v domácím poháru hrajeme dost špatně. Nemůžeme jen sedět a čekat, že to přijde samo. Trenéři pořád zkoušejí různé varianty obranných dvojic i útočných formací. Vedle mě se střídá více kluků a v posledních zápasech jsem nejčastěji nastupoval s Jirkou Moravcem," vykresluje svoje poznatky obránce, který v září oslaví už 34. narozeniny.
Střídavě bydlí v Praze a v Liberci. "Vazby na hlavní město, kde jsem si vybudoval dobré zázemí, se nedají hned tak přetrhat. V současné době ale kvůli nabitému zápasovému i tréninkovému programu pobývám častěji pod Ještědem," svěřuje se ostřílený bek.
Je stále v telefonickém kontaktu se svým bratrem Petrem, útočníkem New York Rangers. "Při posledním hovoru mi potvrdil, že se koncem týdne vrací z dovolené v Itálii a od pondělí se pak začne připravovat společně s námi v Liberci," prozradil o svém v hokejovém světě poněkud slavnějším sourozenci. Na libereckém ledě se tak po dlouhé době sejde hned trojice Nedvědů, protože otec Jaroslav Nedvěd starší je u extraligového týmu už druhou sezónu jedním z asistentů hlavního kouče Josefa Jandače.
Upsal se na čtyři roky
Třicetiletý Jiruš nasbíral během necelé tříleté štace ve Spartě kompletní medailovou sbírku přes stříbro a zlato k letošnímu bronzu. "S tím, že se mnou už dál nepočítali, jsem se smířil. Sparťanský trenér Hadamczik si vybírá mužstvo k obrazu svému a asi jsem mu nezapadal do jeho představ. Měl jsem více nabídek, ale můj manažer Aleš Volek mi zařídil návrat do Liberce, kde jsem podepsal čtyřletou smlouvu," komentuje změnu působiště další nová liberecká akvizice.
Po příchodu k Bílým Tygrům ho nic nepřekvapilo. "Zdejší hokejové prostředí znám už z doby, kdy jsme s Libercem hráli na špičce první ligy. Kádr se však značně zkvalitnil, většina z nás má už větší, či menší extraligové zkušenosti. Stejně jako Jarda Nedvěd ale nevím, s kým budu hrát ve dvojici. Spíš to vypadá, že trenér ke mně postaví některého z mladších kluků," uvažuje Jiruš nad svou pozicí v sestavě.
Cílem historický postup do play-off
Odchovanec kolínského hokeje má za sebou působení v Děčíně ve druhé lize, úspěšné obstál i v prvoligové Kadani. "Všechno jsem si musel poctivě vydřít. Do extraligy jsem se dostal až v sedmadvaceti a vážím si toho, že se v ní mohu pohybovat i nadále," pokyvuje hlavou obránce.
A kam by to chtěl s libereckým mužstvem dotáhnout? "V klubu i mezi příznivci se hovoří o jasném cíli v podobě historického postupu alespoň do prvního kola play-off, ale k takovým metám vede dlouhá cesta. Doufám, že krůček po krůčku k ní dospějeme, i když to určitě nebude snadné. Někdy v budoucnu bych si ale rád zahrál za Liberec i extraligové semifinále," nechává nahlédnout do svých plánů.
