Hlavní obsah
Foto: Ondřej Lazar Krynek (koláž), Novinky

TÉMA: Konflikt v Iráku

V březnu 2003 zaútočila americká vojska v Iráku. Invaze neměla ve světě příliš pochopení, ani při připomínce teroristických útoků na USA v září 2001, a Spojené státy k útoku nezískaly mandát OSN. Washington hájil válku tvrzením, že diktátorský režim prezidenta Saddáma Husajna má k dispozici zbraně hromadného ničení.

Foto: Ondřej Lazar Krynek (koláž), Novinky
TÉMA: Konflikt v Iráku

Žádné takové zbraně se sice v Iráku nenašly, ale diktátor byl svržen a později popraven. Sektářské násilí však nadále brání rekonstrukci země a Irák jako vzorový demokratický stát pro okolní země regionu zůstává pět let po invazi zbožným přáním.

"Pozemní boje ve válce v Zálivu v roce 1991 trvaly pět dní. Nemohu dnes říci, zda by použití síly v Iráku trvalo pět dní, pět týdnů nebo pět měsíců, ale rozhodně by to netrvalo déle." (někdejší ministr obrany USA Donald Rumsfeld, 14. 11. 2002)

Irácký konflikt nebude pro nástupce George Bushe v Bílém domě vítaným dědictvím. Válka v Iráku stála do března 2008 USA nejméně 500 miliard dolarů, důkladnější propočty naznačovaly, že výsledný účet by mohl činit až tři bilióny dolarů (47,64 biliónu korun). Měsíčně k nim přibývá dvanáct miliard dolarů (190 mld. korun).

Invazní vojska porazila regulérní irácké síly rychle. Husajnova armáda nepředstavovala tak tvrdý oříšek, jak se stratégové obávali, za tři týdny se spojenecká vojska přiblížila k Bagdádu a 2. května mohl Bush oznámit ukončení velkých vojenských operací.

„Nejsou nikde, ani sto mil od Bagdádu. Zatlačujeme hada zpět do pouště.“ (irácký ministr informací Muhammad Saíd Saháf na adresu koaličních vojsk v dubnu 2003, o dva dny později vstoupili Američané do Bagdádu)

Agent FBI George Piro, který svrženého iráckého vůdce vyslýchal, řekl, že Husajn s invazí nepočítal a očekával jen omezený letecký útok.

Pochybné důvody k útoku

Po rychlém vítězství se dostavilo vystřízlivění. S ostudou splasklo Bushovo tvrzení, že Saddám Husajn vlastní zbraně hromadného ničení. Prezident sice posléze přiznal svůj omyl – ovšem s tím, že v té době si to prý myslely všechny zpravodajské služby ve světě.

"Věříme, že Saddám Husajn nyní doopravdy má jaderné zbraně." (americký viceprezident Dick Cheney, 16.3. 2003)

Navíc americká administrativa tvrdila, že sunnita Husajn byl propojen se sunnitskou teroristickou organizací Al-Kajda, která zosnovala útok proti USA 11. září. Ani to nebyla pravda, uzavřela americká Komise 11. září a po ní i Pentagon.

Husajn navíc neusiloval o útoky na cizí země. "Hlavními cíli iráckých státních teroristických operací byli iráčtí občané, jak uvnitř, tak mimo Irák,“ konstatoval Pentagon, podle jehož zprávy si Saddám Husajn a jeho strana Baas chtěli pojistit moc. Proto masakrovali většinové šíity a vzbouřenecké Kurdy.

Důvody pro invazi vyvrátila realita
tvrzení: Saddám Husajn má zbraně hromadného ničení.realita: Nikdy se nenašly.
tvrzení: Saddám Husajn udržoval kontakty se sítí Al-Kajda. realita: I zpráva Pentagonu potvrdila, že tomu tak nebylo.
tvrzení: Svržení Saddáma Husajna přinese demokracii Iráku.realita: Země má formální znaky demokracie, nevybředla však z násilí.
tvrzení: V dominovém efektu se bude demokracie šířit v regionu.realita: Nestalo se.

Husajn byl nakonec v prosinci 2006 popraven za masakr 148 šíitů v Dudžailu v roce 1982, kde na něj byl podniknut neúspěšný pokus o atentát.

Násilnosti na denním pořádku

Irák po invazi upadl do chaosu. V zemi se sice zrodily nové demokraticky zvolené instituce, ale jejich efektivní fungování paralyzují neshody většinových šíitů, sunnitů, kteří se Saddámem ztratili výsadní postavení, a Kurdů. Zemi týrají atentáty. Fenoménem se staly útoky cisteren s plynným chlórem a sebevražedné akce žen s náložemi na těle.

Od počátku války ze země dosud uprchly dva milióny lidí, z nichž většina se uchýlila do sousední Sýrie a do Jordánska, další dva milióny jsou uprchlíky ve vlastní zemi.

"Ulice se změnila v bazén plný krve." (obchodník Ahmad Hamíd, svědek atentátu na tržišti v bagdádské čtvrti Sadríja, při kterém zahynulo 140 osob. 18.4. 2007)

Lidská jatka, kdy denně při explozích umíraly desítky Iráčanů, vedla k rozhodnutí Bushe vyslat počátkem loňského roku třicetitisícovou posilu. Bezpečnostní operace přinesla výsledky, počet útoků v Bagdádu a okolí skutečně výrazně poklesl. Na 90 000 Iráčanů se navíc aktivně zapojila do boje proti Al-Kajdě.

Přesto ale chtěly v březnu 2008 opustit zemi i přes zlepšenou bezpečnostní situaci čtyři milióny lidí, naznačil průzkum, jehož zpracování si zadaly čtyři americké, čtyři britské a jedna německá televize. Podle něj mělo 18 procent Iráčanů již vybraný konkrétní cíl.

"Boj o Irák je vznešený, je zapotřebí a skončí vítězstvím,“ řekl americký prezident v projevu k výročí invaze 19. března 2008. Ve stínu skandálů kvůli týrání iráckých vězňů ve věznici Abú Ghrajb, tajným věznicím CIA a poměrům na Guantánamu, kde jsou podezřelí drženi léta bez soudu, se bude výrok naplňovat obtížně.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků