Článek
Nechtěl bych ho potkal na opuštěné ulici. Nevelký, šlachovitý muž s drsným výrazem, povislým knírem a tetováním vzdouvaným svaly bývalého boxera a protřelého kriminálníka.
Kradl auta, prodával drogy, přepadával s pistolí v ruce, hrdlo si proléval alkoholem a žíly plnil heroinem; odseděl si jedenáct let v nejtvrdších amerických vězeních. Pro obyčejného smrtelníka to není běžný životopis, spíš námět drsného filmu ze života Al Capona. V ten okamžik se tento přátelský chlapík rozřehtal: "Taky mi to přijde jak cizí film! Vždyť já bych kuřeti neublížil." Působil mile. Pro jistotu jsem si od DANNYHO TREJA trochu odsedl.
Když tak pozoruji vaši zjizvenou tvář hráče pokeru, potetované ruce a tělo profesionálního zápasníka, tak si říkám - nebojí se vás lidé na ulici?
Neřekl bych, že se mě přímo bojí. Ale je pravda, že když si mě chce někdo vyfotografovat, chová se ke mně velmi, velmi zdvořile. Možná nemá strach, ale rozhodně neví, jak budu reagovat. Zejména tady v České republice se ke mně lidé chovají velice uctivě. Ani jsem netušil, že tu mám tolik fanoušků.
Jestli to nebude spíš tím, že většina tuzemských diváků vás zná jen jako mistrného nájemného vrhače nožů z filmu Desperado. A takový už si zaslouží respekt.
To mi nevadí. Hrát zloduchy je mnohem zábavnější - můžete házet bomby, zabíjet lidi a střílet z pušek. Oproti tomu kladný hrdina nesmí mluvit sprostě a musí pít mlíko. To je děsně únavný. Taky když jsme točili film Sherrybaby, tak mi to nedalo a zeptal jsem se režisérky Laurie Collyer: "Hele, a nemohl bych taky někoho zastřelit nebo aspoň pořádně praštit?" Jen si povzdechla a znovu mi připomněla, že v tomhle filmu hraju klaďase.
V loňském roce jste se objevil v deseti filmech, letos jich točíte jedenáct. Vybíráte si vůbec z nabízených scénářů, nebo berete všechny herecké nabídky?
Moje manažerka dostává stohy scénářů - nejdřív je sama všechny přečte a pak mi z nich část nabídne. Já si vybírám podle toho, co mi nejvíc sedne. Ale moc to neřeším, pro mě je herectví v první řadě povolání. Je to stejný, jako kdybych maloval byty. Malíř pokojů si taky nevybírá, který pokoj vymaluje. Je to jen práce a já klidně vymaluju všechno.
Jak jste se vlastně dostal k filmu? Mám pocit, že jako drogový dealer jste o herectví zrovna nesnil...
To vůbec ne! Mým životním cílem bylo stát se největším drogovým dealerem na světě, chtěl jsem být jako Pablo Escobar, největší kolumbijský narkobaron. Hercem jsem se stal náhodou, tuhle šanci mi seslalo samo nebe. Byl jsem tehdy drogovým poradcem, zrovna jsem pracoval s klukem, který mi jednou zavolal, abych mu přišel s něčím pomoct. Představoval jsem si, že půjde o nějakou obyčejnou práci, ale najednou jsem se octl na natáčení filmu Splašený vlak s Jonem Voightem a Erikem Robertsem. Tam jsem potkal chlápka, se kterým jsem v letech 1962 a 1965 seděl v lochu. Dneska je to hodně populární spisovatel, který napsal předlohy k filmům Věznice, Dog Eat Dog a Little Boy Blue. Dali jsme se tenkrát dali do řeči. A protože věděl, že boxuju, tak mi povídá: "Hele, Danny, zrovna tady sháněj někoho, kdo by naučil jednoho herce trochu boxovat." Hned se ptám: "Za kolik?" A on že za 320 dolarů na den. To byly slušný prachy, tak se ptám: "A jak velkou nakládačku mu mám dát?" Řekl mi, že mám být opatrný, protože ten chlapík je pěkně nervózní a mohl by mi taky jednu natáhnout. Povídám: "Ok, to beru."
Film Splašený vlak režíroval Andrej Končalovskij, který vám prý už tehdy předpověděl hereckou kariéru...
Andrej Končalovskij je skvělý chlápek a vynikající umělec. Když viděl, jak si s Erikem rozumíme, přišel jednou ke mně a povídá: "Ty budeš hrát ve filmu." Pak mi dal pusu na obě tváře a odešel. No a já se dostal k filmu. Mezi lety 1985 a 1993 se ve Spojených státech natočilo snad tisíc filmů s vězeňskou tematikou - a všichni pořád chtěli toho Mexikána s tím velkým tetováním. Šel jsem z filmu do filmu, natočil jsem jich asi padesát. Žádný velký role, obyčejně jsem jen řekl: "Zabiju tě!" a bylo to. Pak jsem dostal prachy a šel. Jen mi přišlo legrační, že se mě všichni režiséři pořád ptali, kde jsem studoval. Copak jsem jim mohl říct, že v kriminále?