Váš hudební posun od hrubého rapu k fúzi world music, funku a roma hip-hopu je značný. Jaké jsou vaše nejoblíbenější hudební filmy?

Naše muzika je vydařený crossover stylů hip-hopu, romské muziky a popu. Gipsy.cz v současné době nazýváme moderním popem, tahle by měl vypadat pop budoucnosti. Vzniklo to přirozeně bez tlaku, nikdy jsme neměli žádný plán. Zkoušeli jsme si nové variace na pódiích, na festivalech a nechali jsme muziku přirozeně vyvinout, což je podle mě nejlepší cesta. A k hudebním filmům: totální klasika, vrcholná tvorba, je Zeď od Pink Floyd. Táta ji měl taky propašovanou. Hodně se u nás doma taky hrály Jesus Christ Superstar a Hair.

Neuvažoval jste o tom, že byste skládal filmovou hudbu?

Skládal jsem pro béčkové snímečky. Ale myslím si, že časem stejně dojde k tomu, že budu chtít dělat hudbu pro větší filmy. Dělal jsem pro malou firmičku, pro kluky - amatéry, kteří točili krátké, dvacetiminutové bojovky a potřebovali k tomu muziku. V několika jsem taky hrál, ovládám docela dobře bojové umění. Před rokem a půl jsem dělal freestyle akrobacii, což je gymnastická akrobacie propojená s bojovým uměním.

Festival je věnovaný dětem a mládeži. Co vy a pohádky?

Mě pohádky jako Kačer Donald nezajímaly. Miloval jsem spíš sci-fi a nejlepší pohádkou mého dětství byl Terminátor. Možná, když mi byly tři čtyři, tak jsem koukal na pohádky, pak už jenom na horory a scifáče: Terminátor, Vetřelec, Predátor, Poltergeist, bojovky typu Ultra Force a béčkové hongkongské filmy.

Ty jsem pařil asi v šesti. Táta totiž za komanče uměl docela dobře pašovat videa z Německa, takže jsme měli filmy, které se u nás ani neukázaly, a celej barák, někdy se sešlo až dvacet lidí, se k nám na ně chodil koukat.

A vy jste vybíral vstupné?

To vůbec! Táta se trochu bál. Byl opatrnej, aby se to neprovalilo ven.

Ani dneska občas nekouknete na večerníček?

Dívám se spíš na South Park, ale mám krásné vzpomínky, spíš melodické, na Rákosníčka, Křemílka a Vochomůrku nebo Pana Tau. Ty krásné melodie vám zůstanou navždy. Na  pohádky jsem nekoukal, spíš jsem je poslouchal.

Jak by vypadala pohádka podle vašeho gusta?

Jsem trochu depresář, takže by to byla smutná pohádka o šíření zla. Byla by krásná v tom, že když by nějaká pohádková říše upadala nicotou, zlobou a válkou, lidé by pak v nejhorších chvilkách a zoufalství poznali přátele a lásku. Ukázalo by se, že když se o sebe nebudeme navzájem starat a milovat se, tak v tomhle ani jiném světě nemůžeme přežít. Dokonce ani ve světě pohádky ne.

A herecké obsazení?

To nevím. Ale vím, co bych chtěl hrát já sám. Kdysi měl vzniknout muzikál Aladin a já měl hrát hlavní roli. Škoda, že to nevyšlo, zahrál bych si ji rád, protože to je role ušitá přímo na mě. Kdybych do pohádky měl obsadit nějaké herce, kterých zrovna moc dobrých není, líbil by se mi ten malý kluk Haley Joel Osment, co je na festivalu. V Šestém smyslu byl skvělý, je to  talent.

Jaké vzpomínky se vám pojí s dětstvím?

Vzpomínek na dětství mám šíleně moc, ale netajím se tím, že nebylo úplně košer. Nechci vytahovat negativní vzpomínky, hledám nějakou pozitivní. Á už vím: lékorky, na těch jsem byl závislý, a jesenka. Máma mi je musela povinně kupovat. Bóže, jídlo! Láska prochází žaludkem...