Hlavní obsah
Fabrizio Martinelli kontroluje v laboratoři společnosti kvalitu dodané kávy. Foto: Miroslav Sova

První kávu rozvážel jeho dědeček na kole, vášeň v rodině zůstala

Už v roce 1947 nabízel Ottorino Martinelli obyvatelům městečka Riva del Garda vlastní kávu pod značkou Omkafe. S manželkou Mariou ji pražili a míchali v zadní místnosti jejich Domu kávy. „Zboží pak rozvážel na kole po okolních údolích,“ vypráví vnuk Fabrizio Martinelli.

Fabrizio Martinelli kontroluje v laboratoři společnosti kvalitu dodané kávy. Foto: Miroslav Sova
První kávu rozvážel jeho dědeček na kole, vášeň v rodině zůstala

Jako tisíce jiných Italů se tehdy jeho dědeček vydal hledat štěstí z jihu zbídačelého válkou do severní části rodné země. Vyplatilo se mu to. Místní oslovil vlastnoručně namíchanou a vypraženou kávou a kolo tak mohl vyměnit za nákladní motorizovanou tříkolku.

Oba dopravní stroje jsou občas k vidění v expozici dnešního sídla Omkafe ve městě Arco vzdáleném od Rivy pár kilometrů. I po víc než sedmdesáti letech patří tato firma v italské provincii Trentino stejné rodině.

Na jihu hodně praženou

Zvenku nenápadná prosklená budova firmy v sobě skrývá obchod, kanceláře, muzeum, školicí místnosti i vlastní pražírnu kávy. Hned u vchodu si každý návštěvník může prohlédnout, jak vypadá kávovník, i když kávové třešně na něm nejspíš nenajde.

Ta nejlepší zrna odrůdy arabica, dodávající kávě chuť a vůni, vozí rodina z Nikaraguy, Kolumbie, Guatemaly i Brazílie, nejkvalitnější odrůda robusty, jež odpovídá za to, čemu se říká tělo a crema kávy, pěna na povrchu espresa, je pak z Indie.

„Kávu jezdíme vybírat dvakrát až třikrát ročně přímo na plantáže. Máme i dvě, z nichž bereme zrna s označením bio,“ dodává Fabrizio s tím, že kvalitu dodávek hned kontrolují v laboratoři, jež je v přízemí budovy, hned proti jejich prodejně. V ní mohou zákazníci vybranou směs rovnou ochutnat, milá obsluha ji uvaří do šálků.

Netradiční název vznikl velmi jednoduše: spojením prvních písmen jména zakladatele firmy Ottorina Martinelliho se slovem kafe. Pokud jde o ochutnávku kávy, doporučují potomci Ottorina vyzkoušet ji tak, jak ji každý nejraději pije doma. Třeba i s cukrem, jen mléko prý výsledný vjem může zkreslit.

Legendární kolo zakladatele firmy.

Foto: Miroslav Sova

V nabídce jsou kávové směsi s označením Diamante, Platino, Oro (Zlato) či Perla s obsahem odrůdy arabica od dvaadevadesáti do pětadvaceti procent. Prodávající vždy pečlivě vyznačí, jaká nejlepší káva se z nich dá připravit. Jen kapsle v nabídce chybí, ty nastupující generace ve firmě považuje za neekologické. Nabízí ale pody, sáčky s porcovanou kávou, jež dnes nabývají na oblibě a přípravu nápoje také značně ulehčí.

„Na severu mají rádi kávu praženou do hněda, na to stačí kolem dvaceti minut, na jih posíláme kávy silné, vypražené téměř do černa,“ říká mladý spolumajitel firmy, kterou zakladatel, jenž se dožil nádherných 97 let, předal svým synům Renatovi a Romovi.

Také na vlastní pražení kávy se mohou zájemci podívat z můstku nad výrobní halou, pokud vystoupají do prvního patra budovy společnosti. Předtím nemohou minout muzeum kávy, kde se dozvědí, jak vypadají nekvalitní zrna, kde jsou proslulé oblasti pěstování kávových třešní, jak se postupem doby měnily profesionální kávovary i jak vypadala první pražička Martinelliových.

Chladí se vzduchem

Dnes se zrna skladují v obrovském silu rozděleném na šestnáct dílů, v každém je jiná káva. Jak ji namíchat, aby měla stále stejnou chuť, určuje počítač.

„Zrna, která chceme pražit, by měla být stejně barevná, čím jsou větší, tím je káva chutnější,“ vysvětluje Fabrizio a hned dodává, že stlačený vzduch pak žene ze sila kávu trubkami k pražičce.

Jeden z historických kávovarů.

Foto: Miroslav Sova

„Pražíme jen horkým vzduchem, káva se přitom musí stále promíchávat a chladit. To děláme také vzduchem, vůbec nepoužíváme vodu. Při pražení ztratí zrna až dvacet procent své hmotnosti.“ Přebytečné teplo, které při tom všem vzniká, se dál používá třeba na vytápění místností. Energetickou náročnost výroby – vždyť najednou se praží sto dvacet kilogramů kávy a trvá to něco přes dvacet minut – snižují i solární panely na střeše.

„Vypražená káva nemá žádné aroma, musí se počkat dva až čtyři týdny, než se zabalí pro konečného zákazníka. V originálním balení vydrží ve špičkové kvalitě až rok a půl, po otevření se musí přechovávat v chladu, ne na světle,“ upozorňuje zástupce rodinné firmy.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků