Hlavní obsah
Andrew Sykes Foto: Jakub Kynčl, Novinky

Dal výpověď, opustil Evropu a od základů změnil svůj život

Čtyřiačtyřicetiletý Andrew Sykes cítil, že v jeho životě nezapadají všechny dílky do sebe. Dvacet let pracoval ve finančním sektoru v rodném Londýně, ale vždy snil o tom, že si otevře bar nebo restauraci. Na cestách se zamiloval do stále poněkud ospalého turistického městečka Luang Prabang v Laosu a lusknutím prstu změnil svůj život. Dal výpověď, přestěhoval se a svůj vysněný bar si otevřel o mnoho tisíc kilometrů dále, než původně zamýšlel.

Andrew Sykes Foto: Jakub Kynčl, Novinky
Dal výpověď, opustil Evropu a od základů změnil svůj život

Není úplně běžné narazit v Laosu na bar se západním stylem a vyšším standardem drinků. Jak se tenhle zvláštní příběh začal psát?

Při cestách Asií jsem se jednoduše zamiloval do Luang Prabangu a začal jsem přemýšlet, jak bych se mohl s tímhle místem propojit. Naštěstí jsem měl slušně našetřeno za 20 let své práce, a tak jsem mohl koupit dům ze 70. let a kompletně jsem ho zrekonstruoval. Zabralo to asi rok a půl a někdy v květnu 2015 se brány koktejl baru a tapas restaurace otevřely.

V Londýně jste měl dobré zázemí, skvělou práci, vydělával jste balík. Nebylo vám líto vše opustit?

Když jsem v práci začínal, všichni se starali o své klienty, ale postupem času to bylo více a více o tom urvat si svůj podíl. Nevyhovovala mi ta atmosféra, neměl jsem z toho dobrý pocit.

Lilkový kaviár na rýžových krekrech. I tak může vypadat snack v Laosu.

Foto: Jakub Kynčl, Novinky

Neměl jste nějaké pochybnosti, že by to třeba také nemuselo fungovat?

Nad tím jsem radši nijak víc nepřemýšlel. Chtěl jsem prostě koktejlový bar v Laosu, který by měl standardy jako bary v New Yorku či Singapuru, kde by se lidé cítili vítáni hned při příchodu. I to je důvod, proč všechny nově příchozí jdu osobně pozdravit, hned když k nám do podniku dorazí. A když tu nejsem, dělá to místo mě můj provozní James.

Brouzdám tu jídelním a nápojovým lístkem a říkám si, že polovinu ingrediencí tu musí být složité sehnat. Old fashioned nakuřovaný vanilkou a jablkem. Vážně to tu jde?

Budu upřímný, je to velká výzva. Samozřejmě importovat sem kvalitní alkohol není zrovna levné, ale na kvalitních produktech náš podnik stojí. Barová scéna ve Velké Británii je hlavně o ginu či nějaké té whisky... Tak ginů mám aktuálně na baru 27 a whisky, mohu-li počítat i japonskou či irskou a americkou whiskey, tak asi 25 láhví. Jsme nejlépe vybavený bar v Laosu a rád bych si i myslel, že i bar servírující nejlepší koktejly, včetně konkurence z hlavního města. Do Londýna jezdím zhruba jednou za rok, abych si udržel přehled. Ale pravidelně cestuji po světě, navštěvuji úspěšné cocktail bary, pozoruji, co dělají, a snažím se zachytit trendy.

Další takto vybavený bar v Laosu jen tak neobjevíte...

Foto: Jakub Kynčl, Novinky

Jak je to s personálem?

Lidi tu žízní po nějaké kvalitní práci. Mojí šéfkuchařce je 22 let a začala u mě pracovat, když jí bylo 19. Je neskutečná, maličká vzrůstem, ale neustále plná energie a nápadů. Takové lidi v týmu chcete. Ale je dobré zmínit, že tu mají lidé zcela jiné priority. Snad nikdo netouží po vydělávání miliónů, možná i proto, že je to pro ně na míle vzdálený cíl. Většině místních stačí brát tolik, aby uživili své rodiny, a právě rodina je pro ně něco nedotknutelného. Mohli bychom se učit.

Poctivě připravený koktejl může přijít po parném dni vhod.

Foto: Jakub Kynčl, Novinky

Ale stejně, mně to nedá. Tapas bar v Laosu?

Zkuste se na to podívat z jiného úhlu. Máme místní zákazníky, kteří po takovém podniku skrytě dlouho toužili, aby si připadali trochu jako na západě. A turisté? Jasně, je to super při cestách po Asii jíst levně nudle či rýži a zapíjet to zdejším pivem. Ale sem tam máte chuť dát si poctivý vychlazený koktejl, na který jste zvyklí z domova, a chcete si k tomu dát třeba i něco dobrého k jídlu a nejde zrovna o lokální kuchyni. Restaurací se skvělou a autentickou místní kuchyní tu je mnoho. To, oč se tu snažím já, tu ale chybělo.

Jste už v zelených číslech?

Ne, nejsem. Ale směřujeme tu správným směrem. Ano, měli jsme tu nejrůznější problémy, ale povedlo se je překonat a věřím, že se vše v dobré obrací.

Každodenní ranní procesí mnichu ve městě Luang Prabang.

Foto: Jakub Kynčl, Novinky

Podnik nese název 525 Cocktails & Tapas. Co má symbolizovat to číslo?

No to se přesně vztahuje k té mé předchozí práci. Když jsme přemýšleli nad názvem, tak se nabízela otázka, zda má být název anglický, francouzský či místní. Čísla ale zafungovala. Když jsem byl ve své předchozí práci, pracoval jsem od sedmi od rána do pěti do odpoledne. A vždy chvílí před pátou za mnou přišel kolega-kamarád a řekl mi: „Andrew, je za pět minut pět (anglicky five to five, to zní jako two), uvidíme se v hospodě.“ To pro mě znamenalo, že je čas na drink. A myslím si, že tohle zná moc dobře každý člověk, který pracuje v kanceláři.

Něco málo o tom vím... Jaký je pro člověka ze západu život v Laosu?

Jsou tu úžasní lidé a rychlost života je tu nesrovnatelná s tím, na co jsme zvyklí. Vládne tu neskutečná pohoda a počasí je alespoň pro mě také velmi příjemné. A když se nad tím zamyslíte, je to tu takové malé ospalé městečko a přitom sem létají spoje z celého světa. Máme přímé lety do Hanoje, Kuala Lumpuru, Bangkoku nebo Singapuru, to je přece paráda.

Vodopády Kuang Si jsou od Luang Prabangu vzdáleny asi jen 30 kilometrů.

Foto: Jakub Kynčl, Novinky

Co na to celé říká vaše rodina a přátelé?

Byli nadšení, když to tu navštívili. Ale kamarádi jsou z toho stále ještě překvapení. Přece jen, nikdo nečeká, že se po životě v Londýně opravdu usadíte v Laosu. Proč byste to také sakra dělal, ne? Ale já měl jasno od chvíle, co jsem sem přijel.

Já vím, že se to asi nabízí, ale zajímá mě, nakolik máte smysl pro detail. V kolik hodin se otevírají brány podniku?

Za pět minut pět. To jsem si nemohl nechat ujít...

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků