Článek
Nápad sbírat origami po návštěvnících restaurace se Tatsumimu zrodil v hlavě ve městě Kjóto, kde pracoval jako číšník. „První origami, které jsem našel, nevypadalo nijak zvláštně, ale donutilo mě k přemýšlení,“ líčí svůj příběh Japonec.
„Co když se jedná o poselství, které mi chce zákazník sdělit, říkal jsem si. Sklízení stolů pro mě bylo rázem zábavné,“ dodává.
Spropitné není v Japonsku běžnou záležitostí, Tatsumi tak bral origami jako dobrou náhradu. Po určité době zjistil, že v tomto umění existuje obrovská rozmanitost. Každý zákazník po sobě zanechával zcela odlišné dílo.
Fantazii se v origami meze nekladou.
„Objevil jsem, že mnoho z nich bylo poskládáno do tvarů tradičních předmětů přinášejících štěstí, jako jsou například vějíř, jeřáb nebo želva. Jednou jsem dokonce narazil na stůl vyzdobený jako akvárium s origami ve tvaru ryb a mořských řas,“ řekl Tatsumi.
Origami ho postupem času uchvátilo natolik, že začal objíždět restaurace a žádat tamní majitele a zaměstnance, zda by mu mohli díla jejich návštěvníků odkládat a následně zasílat. Během jednoho roku obešel celkem 185 zařízení od Okinawy na jihu země až po severní Hokkaidó.
Lepší než spropitné
„Mnoho majitelů se mi následně svěřilo, že nyní origami vnímají jako něco daleko hodnotnějšího než skutečné spropitné. Může se to zdát jako něco těžce představitelného, obzvlášť pro lidi z jiných zemí, ale způsob poděkování, který je unikátní pro každého člověka, je velmi potěšující,“ vysvětluje.
Skládat origami se japonské děti učí i ve škole.
Nyní má Tatsumi, který momentálně pracuje jako výzkumník v muzeu umění ve městě Kameoka, sbírku čítající více než 15 tisíc kousků origami. Tu už jednou vystavoval na výstavě v Japonsku, letos ji však plánuje ukázat i lidem v zahraničí, konkrétně v Paříži a Jižní Koreji.