Nápad vařit vlastní pivo se jí přitom v hlavě zrodil úplnou náhodou. Před několika lety přišla o práci a nevěděla, co dělat dál. Nařídila si proto oddechový čas a z rodného Berlína vyrazila do Austrálie. A právě před pivním regálem jednoho z tamních obchodů to všechno začalo.

„Najednou jsem nevěděla, jaké pivo si koupit. Pokud šlo o název, balení i obsah, lákala mě snad všechna,“ vybavuje si situaci z obchůdku. Takové dilema znala z Německa, ale opačně: druhy chmelového moku jí doma připadaly nudné. „V tu chvíli jsem se spontánně, pošetile a bláznivě rozhodla, že budu vařit vlastní a alespoň trochu luxusní pivo,“ svěřila se listu Berliner Zeitung.

BRLO – Baltic Porter Craft Beer www.heldth.com/brlo-baltic-porter-craft-beer

Zveřejnil(a) Heldth dne 21. březen 2015

Dnes, o pět let později, své předsevzetí vrchovatě vyplnila. Spolu s tehdejším přítelem Christianem Laasem založila v roce 2014 značku Brlo Craft Beer, která dnes zahrnuje sedm druhů piva. Do jejího start-upu spadá kromě vlastního pivovaru i restaurace a pivní zahrada pro 350 hostů. Mimochodem: Brlo je původní slovanské označení dnešního Berlína.

„Netušili jsme, jak se pěnivý nápoj vaří, jen jak se pije,“ vrací se se smíchem k začátkům. Proto přizvali do týmu zkušeného sládka Michaela Lembkeho.

„Náhoda tomu chtěla, že Michael se právě rozhlížel, do čeho se pustit. Už měl dost předchozí rutiny, toužil po tvořivosti. Náš projekt sliboval tak trochu dobrodružství a jemu přišel náramně vhod,“ vzpomíná zakladatelka.

Poctivá ruční práce se cení čím dál víc

Pivovarští začátečníci a tvůrčí, na novinky natěšený sládek se zaměřili na výseč na trhu, po níž rostla poptávka. Craft brewery se dá přeložit jako rukodělný pivovar, v Česku se takovým minipivovarům říká také řemeslné.

„Lidé chtějí originalitu a dobře odvedenou práci stále častěji nejen na talíři, ale i v půllitru. Při objevování nových druhů piva jsou ochotní si připlatit. Mladá a střední generace má ráda změnu, nové chutě,“ vysvětluje Katharina.

„Termín zhotovený rukou není náhodný, u tohoto piva přetrvává vysoký podíl ruční práce. To znamená, že nezapnete počítač, který vám všechno přesně nadávkuje, uvaří, smíchá. U nás se vaření piva každých deset, dvacet minut ocitá pod přímým dohledem rukou a oka - nejen mých, ale i dvou kolegů-sládků, o které se náš tým rozrostl,“ vysvětluje Michale Lembke.

Dodává, že podíl ručního vaření piva je neporovnatelný s průmyslovým pivem. Ve velkém pivovaru se piva lidská ruka téměř nedotkne.

Sládek v přímém přenosu

Kromě toho, že nejde o průmyslově vyrobený nápoj, craft piva vynikají i svou chutí. Mnohdy jsou výrazně silnější, navíc sládci, protože se nemusí řídit žádnými pravidly, s potěšením experimentují s různými příchutěmi. Přesná definice výrazu „craft“ zatím nevznikla, sdružení Brewers Association tyto výrobce označuje za „malé, nezávislé a tradiční“. Pojmem „malý“ má na mysli podniky s výčepem maximálně sedm milionů hektolitrů ročně.

„Pivo vyráběné v malém, takřka podomácku, za použití poctivých surovin, s láskou, bez zbytečné chemie,“ uzavírá Katharina Kurzová popis pivovaru v berlínské čtvrti Kreuzberg, kde hosté mohou na vlastní oči pozorovat, jak se jejich mok připravuje.