Šálky cinkají a kávovar vydává prastarý sykot. Obchodníci a manažeři v oblecích stojí vedle turistů v rozdrbaných džínsech a v římské kavárně Café Saint´ Eustachio trpělivě čekají na svou dávku horkého kofeinového potěšení.

Zahraniční návštěvníci i místní sem houfně směřují již téměř celé století, aby si zakoupili vyhlášené espresso. Avšak baristé teď stále častěji slýchají slova „da asporto“, tedy „s sebou“.

Tradice vs. spěch

„Kávu s sebou nabízíme asi rok,“ vysvětluje agentuře DPA Federica Ricciová, která proslulou kavárnu v blízkosti Pantheonu vede. „Dokonce i Italové mají méně a méně času na to, aby si sedli a v klidu si vypili naši kávu. A tento trend bude už jen narůstat,“ předvídá.

Totéž platí i pro La Casa del Caffe Tazza d'Oro, moderní, ale neméně oblíbenou kavárnu na druhé straně jedné z nejvýznamnějších a také nejzachovalejších antických staveb. V dřevem obloženém podniku nabízejí kávu s sebou od doby, kdy jej otevřeli.

Také barista v této římské kavárně, který připravuje espresso do kelímku, si zvyká na nové poměry.

Také barista v této římské kavárně, který připravuje espresso do kelímku, si zvyká na nové poměry.

FOTO: DPA

Přesto se baristka Laura Birrozziová domnívá, že káva, jež si zákazníci odnášejí v kelímku, neodpovídá italskému způsobu konzumace: „Malý šálek musí být předehřátý na čtyřicet stupňů Celsia a vždy k němu dostanete zadarmo sklenici vody.“

Vergnano, nejstarší italská pražírna, tvrdí, že většina Italů absolvuje uvedený kávový rituál čtyřikrát denně. Nejuctívanější je „malá a černá“: když se káva připravuje, po krátkou dobu se na povrchu nápoje vytvoří pěna zvaná crema. Espresso ale musíte vypít bez zbytečného otálení.

Je to jako brát si ledničku na Severní pól

„Další druhy kávy jako americano jsou vhodnější na to, aby si je zákazníci brali s sebou, protože si udržují chuť déle,“ připomíná Massimiliano Pogliani, výkonný ředitel italské společnosti Illy, od roku 1933 zaměřené právě na černý mok a vyvážející do více než 130 zemí celého světa.

Aby bylo espresso dokonalé, musí se sejít hned několik věcí: vysoce kvalitní kávová zrna, zručnost baristy a vhodná souprava na servírování. „Je rozdíl, jestliže se vaše ústa při pití dotýkají porcelánu s hedvábným povrchem, nebo drsného papírového kelímku,“ zdůrazňuje Pogliani. I on ale nepochybuje, že káva s sebou bude v zemi na Apeninském poloostrově stále oblíbenější. „V budoucnu oprávněně čekáme další nárůst poptávky.“

Další důkaz, že se v Itálii mění kultura přípravy, podávání a konzumace kávy, představují kavárny Starbuck. Americký řetězec hodlá v roce 2018 otevřít svou vůbec první pražírnu v Evropě, a to v působivé budově bývalé milánské pošty, a zprovoznit po celé zemi řadu prodejen.

Na rozdíl od Německa a dalších zemí na našem kontinentě, kde Starbucks funguje už delší dobu, ale v Itálii chybí mezi nejširší veřejností povědomí o tom, jak působí papírové, kartonové a plastové přenosné obaly na potraviny na životní prostředí, pokud je nerecyklujete.

A tak názor na to, zda káva s sebou do Itálie patří, není v tamější společnosti jednoznačný. „Vypít espresso trvá třicet vteřin,“ říká student Dario Ambrosio. „Prodávat jej v kelímku s sebou je stejně zbytečné, jako brát si s sebou na Severní pól ledničku.“