Houdini začátkem 20. století fascinoval Evropu i Spojené státy. Byl to iluzionista, který mistrně ovládal umění eskapády a dokázal uniknout odevšad: z uzamčených klecí, z řetězů, z nasazených pout, ze svěracích kazajek, z cel smrti i z kufru. Žádná překážka pro něho nebyla nepřekonatelná.

Devadesát let po jeho smrti je v Budapešti, kde se narodil, konečně místo zasvěcené jeho umění. David Merlini tam v červnu otevřel první evropské muzeum věnované Houdinimu. Osmatřicetiletý Maďar italského původu o tom snil již léta.

„Všichni jsme jako Houdini: každý touží osvobodit se z nějaké situace, být někde jinde,” cituje Merliniho agentura AFP.

Nese jeho původní jméno

Počátkem prosince získal Houdiniho dům v maďarské metropoli nový unikát: bibli, která patřila mladému Harrymu Houdinimu, jenž se původně jmenoval Ehrich Weiss, a jejíž zažloutlý papír nese jeho podpis.

„Je to opravdový sběratelský klenot," říká nadšeně Merlini, který se již léta věnuje pátrání po předmětech spojených s Houdinim. Houdini si své nové jméno zvolil na počest velkého francouzského magika Jeana-Eugéna Roberta-Houdina. Bibli darovala muzeu osobně její majitelka, newyorská zpěvačka a skladatelka Tara O’Grady.

Houdiniho bible je pro budapešťské muzeum cenným předmětem.

Houdiniho bible je pro budapešťské muzeum cenným předmětem.

FOTO: Profimedia.cz

„Mám pocit, že se vrátila tam, kam patří,” uvedla. Její rodina bibli vlastnila od konce 70. let minulého století. Houdiniho bratr knihu daroval jedné ošetřovatelce a ta ji zase dala své irské sousedce, matce Tary.

„Moji přátelé mi říkají, že sbíráním těchto předmětů trávím až příliš mnoho času, ale co má dnes opravdovou hodnotu? Nemovitost? Diamantový prsten? Auto? Já si myslím, že člověka činí šťastným právě tohle,” říká Merlini. Následuje přitom svého hrdinu a sám se stává profesionálem v únicích. Vystupuje na scéně a uniká z bloků ledu či cementu, stejně jako z hořícího automobilu. Zahrada a Houdiniho dům v Budapešti s jeho červenými zdmi, svícny a starými Chesterfield křesly jsou jeho útočištěm.

„Únik neznamená jen vyprostit se z řetězů, je to touha zbavit se pout, která brání naší svobodě ve světě, kde vládne tolik příkazů a nařízení,” vysvětluje Merlini.

Po Evropě vystupoval, v Budapešti ne

Houdiniho muzeum vystavuje předměty, které kouzelníkovi patřily a z nichž se většina objevila v britském televizním seriálu Houdini z roku 2014. Seriál se natáčel v Budapešti, kde Houdiniho ztvárnil americký herec Adrien Brody. Merlini byl poradcem Brodyho, který na obrazovce předvádí nejpůsobivější kousky z Houdiniho repertoáru: únik z čínské mučírny pod vodou nebo z klece z kovu a skla naplněné vodou, kam byl připoután hlavou dolů.

Muzeum se také snaží ukázat život iluzionisty a jeho rodiny, jejichž minulost v Maďarsku je málo známá. Ehrichu Weissovi, narozenému v roce 1874, byly čtyři roky, když jeho rodiče přijeli do Nového světa. Zatímco kouzelník vystupoval ve všech evropských divadlech, v Budapešti své umění nikdy nepředvedl. Maďarsko je „temnou stránkou” Houdiniho, tvrdí Merlini.

„Na svůj původ chudého židovského imigranta z Evropy nebyl pyšný. Jeho legendu ale musíme udržovat živou,” dodává.