Už důvod, proč skončil v cele kategorie B v nejstřeženější věznici ve Spojeném království, stojí za nepřehlédnutí. Pod nejrůznějšími záminkami a smyšlenými jmény vymámil z firem, institucí a nadací v celkem osmi případech vysoké sumy. Vystupoval jako nově jmenovaný bankovní poradce. Nevybral si přitom žádné malé bankovní ústavy ve skotských městečkách, nýbrž mířil pořádně vysoko – do Londýna a New Yorku, konkrétně Barclays, Lloyds či Bank of America.

Když se přestěhoval do vazební cely, začal uskutečňovat další kousek. Klíčem se stala nejen jeho mazanost, ale i chytrý telefon, který za mříže propašoval. Zaregistroval si doménu, jejíž název velmi připomínal ústředí vězeňské služby. Potom odeslal e-mail jednomu z dozorců. Sděloval mu, že na příkaz Chrise Soola, vyšetřujícího inspektora Scotland Yardu, má Moora okamžitě propustit.

Oživil vzpomínku na Biggse

Dozorce splnil instrukce o propuštění a podvodník v pohodě vyšel za brány věznice, z níž se už kdysi podařil jiný geniální útěk. V roce 1965 odtud prchl Ronnie Biggs, legendární protagonista Velké vlakové loupeže. Odpykal si 15 měsíců z trestu ve výši 30 let a z cely se spustil po laně.

V noci šestého srpna 1963 Biggs spolu se 14 komplici číhal u vesnice Cheddington v hrabství Buckinghamshire na poštovní vlak na trase mezi Glasgowem a Londýnem. Ukradli v přepočtu celkem 1,4 miliardy korun.

Tři dny se o útěku nevědělo 

Na Mooreův útěk se přišlo až o tři dny později. Přišli ho vyslýchat detektivové a zjistili, že není ani v cele, ani nikde v budově.

Moore věnoval na svobodě tři dny získání nového řidičského průkazu a pak se sám přihlásil na policejní stanici. „Hryzalo mě svědomí,“ vysvětlil listu The Guardian vykutálený podvodník původem z Trinidadu.